Pozor na celozrnné obiloviny

Při výběru cereálií pro batolata je nutno vycházet z předpokladu, že jejich trávicí trakt ještě nefunguje tak, jako u dospělého člověka. I když základem výživy po prvním roce již není mateřské mléko, obiloviny zařazujeme do jídelníčku zvolna. Do dvou let dětem nepodávejte běžné müsli nebo směsi s celými zrny obilí. Dítěti může celozrnné pečivo způsobit nadýmání. Stejné je to s vlákninou. Je vhodná pro trávení dítěte podobně jako u dospělého, ale v mnohem menším množství.

Co je nesnášenlivost lepku

Cereálie v sobě skrývají nepříjemnosti pro děti, které nesnášejí lepek. To je látka, která způsobuje, že mouka smíchaná s tekutinou, drží pohromadě ve formě těsta. Této nesnášenlivosti se říká „celiakie“ a způsobuje alergie různých stupňů a projevů. Řešením této intolerance je bohužel jedině celoživotní bezlepková dieta.

Není chléb jako chléb

Celozrnný chléb je takový, který obsahuje drcená zrna a vlákninu. Vícezrnný je chléb, který obsahuje zrna různých obilovin. Takový chléb zařazujte dětem do jídelníčku v menším množství a různé druhy zkoušejte opatrně.

Každý tmavý chléb není automaticky celozrnný – často jen obsahuje větší podíl žitné mouky. Bílé pečivo jako obyčejný rohlík či houska budou pro dítě nejlépe stravitelné, pozor však na tukové či máslové pečivo. Vybírejte pečivo, o němž víte, z čeho je upečeno. V tzv. domácích pekárnách se pečou výrobky v trochu jiném poměru surovin než ve velkých pekárnách.

Co dítěti nesvědčí

V chlebu a pečivu by neměl být nadbytek kvasnic – poznáte to podle příliš velkých bublin v těstě nebo podle příchuti a vůně kvasnic, která je příliš silná. Přemíra kvasnic může dítěti způsobit trávicí potíže.

Zaměřte se i na tzv. aditiva, to jsou barvicí a dochucovací látky, které se přidávají do těsta. V případě pekárenských výrobků je řada těchto látek nutná. Nejčastěji se používá kyselina citrónová, která se značí na obalu E 330, kyselina askorbová E 300, emulgátory E471, 472 a lecitin E322. V případě těchto látek nemusíte mít obavy, odborníci se vcelku shodují v tom, že tyto látky jsou neškodné.

Žádné pečivo dítěti nedávejte teplé, protože nadýmá a dítěti nejspíš způsobí „bolení bříška“. V žádném případě nedávejte dítěti (ale ani dospělým) pečivo se stopami plísní, i kdybyste je sebelépe okrájeli.

Do kaší či knedlíků

Obiloviny, které se běžně používají jako přílohy a výrobky z nich, tedy rýže, těstoviny a knedlíky, se spíš než jako příloha hodí pro dítě jako základ jídla. Rýži můžeme ochutit ovocem i zeleninou, těstoviny zase lehkou omáčkou a knedlíky si nechte jen jako občasné zpestření jídelníčku třeba s čerstvým ovocem.

Méně používané obiloviny jsou oves, ječmen, proso, jáhly či kukuřice, velkou oblibu si získává pohanka, která ale není obilovina. Mouka z těchto surovin je dobrým základem pro přípravu domácího pečiva, je ale lepší smíchat ji zčásti s jemnou moukou pšeničnou, aby bylo pečivo pro dítě lépe stravitelné.

Kaše můžeme dítěti připravovat z různých obilovin i jejich směsí, pro nejmenší je nejvhodnější rýže, která je nejlépe stravitelná.

Poradila: Jana Kvapilová