"Sportovci by měli vědět, o co kromě medailí bojují. Svým způsobem se jedná i o motivační prvek," vzkázal cyklista Jaroslav Kulhavý, jenž získal zlato na hrách v Londýně 2012. 

Dokud odměny rozděloval Český olympijský výbor, byly finanční záležitosti dlouho dopředu dané. Ovšem tentokrát si zodpovědní lidé dávají na čas.

Rychlostní kanoista Josef Dostál: Jedu do Tokia vyhrát. Z deblu chci mít hlavně radost
Medvěd Dostál: Jedu do Tokia vyhrát. Z deblu chci mít hlavně radost

"Situace se v tomto ohledu změnila. Teď je to v gesci vlády. Co vím, tak šéf Národní sportovní agentury předloží naše podklady panu premiérovi a celá záležitost bude v jeho kompetenci," prozradil Jiří Kejval, znovuzvolený předseda českých olympioniků.

Až bude mít Babiš čas

Jaká je tedy situace právě teď? Filip Neusser, nový šéf úřadu po Milanu Hniličkovi, čeká na politickou vůli zabývat se olympiádou. 

Zatím se tak dá jen spekulovat, kolik peněz bude stát ochoten vyplatit nejúspěšnějším reprezentantům.

Jen pro připomenutí: minule (před třemi lety po zimních hrách v Pchjongčchangu) se záležitosti věnoval ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga, tehdy v demisi. Nakonec odměnu navýšil na 2,4 milionu za zlato, 1,8 milionu za stříbro a 1,2 milionu za bronz.

"Teď by se mělo jednat o větší sumu," konstatoval Kejval. "Získat olympijskou medaili je čím dál těžší. Prémie jsou určitou formou motivace, ovšem další fungování sportovce moc neovlivní. Jedná se spíš o poděkování za úspěšnou reprezentaci," dodal.

Ragbisté Anglie (v červeném) proti Fidži.
Trable sportovců z Oceánie. Jak se dostat do Tokia? Třeba v letadle plném ryb

Neusserův pohled je opatrnější. "K žádným velkým změnám nedojde," uvedl někdejší pozemní hokejista. Úsporná opatření kvůli koronaviru by se však sportovců týkat neměla. "To by nebylo fér. Určitě budu bojovat za to, aby byly odměny minimálně na stejné výši jako při loňské olympiádě," vyhlásil.

Kdysi auto, v Polsku renta

Starší ročníky si možná vzpomenou na to, kdy se s odměnami začalo. V roce 1992 se medailisté mohli těšit na auto, v Pekingu před třinácti lety brali sportovci za zlato bonus ve výši jednoho milionu korun.

Teď se do Tokia chystá 116 českých olympioniků. Ne všichni reálně zaútočí na medaili, ale kdo ji získá, bude se pídit po penězích.

Zatímco po zmiňovaném Pchjongčchangu se čekalo bezmála čtyři měsíce, teď bude proces pravděpodobně rychlejší. Důvod vás asi moc nepřekvapí. Blíží se volby. "Ne, sportovci určitě nepřijdou zkrátka. To by si premiér teď nedovolil," glosoval situaci David Svoboda, další zlatý hrdina z Londýna.

Na druhou stranu se nedá očekávat, že by Česko atakovalo země, kde olympionikům vyplácejí horentní sumy.

Kupříkladu Singapur dává svým hrdinům milion dolarů, v Itálii činí odměna zhruba 3,6 milionu korun. Zajímavý systém zvolili v Polsku, kde kromě jednorázové odměny zavedli pro medailisty také doživotní rentu (v přepočtu 16 tisíc korun měsíčně). Ale například pro Austrálii je olympijský úspěch z finančního hlediska naprostá marginálie.

Kolik dostanou za zlato?
Odměny napříč světem


Singapur: 1 000 000 dolarů
Indonésie: 746 000 dolarů
Kazachstán: 250 000 dolarů
Itálie: 166 000 dolarů
Rusko: 61 000 dolarů
USA: 37 500 dolarů
Německo: 22 000 dolarů
Austrálie: 13 800 dolarů

1 dolar = 21,6 korun (dle kurzu z 16. 7. 2021)