Předchozí
1 z 9
Další

„Oblíbenými místy jsou pro mne okraje lesa, remízky nebo staré sady. Každý naroubovaný stromek si zaeviduji i s GPS koordináty, abych jej mohl v budoucnu dohledat a zkontrolovat. Tímto možná trochu gerilovým přístupem jsem letos narouboval asi sto třicet stromů ve volné přírodě,“ říká třiatřicetiletý muž.

Nabroušený nůž, roubovací páska, štěpařský vosk a na zádech otep roubů do volné krajiny. S takovou výbavou každé jaro vyráží do přírody Zdeněk Špíšek z Blanska. Stejně jako jeho děda, který ho učil roubovat, hledá v terénu podnože pro budoucí ovocné stromZdroj: ARCHIV ZDEŇKA ŠPÍŠKA A HORIZONT BLANSKO

Dodává, že jsou však i ovocné druhé druhy, jejichž podnože se v krajině moc nevyskytují. Obecně jde hlavně o oskeruše, kdoule a hrušně. „Ty pak vysévám a roubuji ve skleníku. Zaměřuji se zvláště na oskeruše, protože bychom s kolegy rádi do budoucna založili genový sad této pozoruhodné a zapomenuté dřeviny,“ vysvětluje.

Nabroušený nůž, roubovací páska, štěpařský vosk a na zádech otep roubů do volné krajiny. S takovou výbavou každé jaro vyráží do přírody Zdeněk Špíšek z Blanska. Stejně jako jeho děda, který ho učil roubovat, hledá v terénu podnože pro budoucí ovocné stromZdroj: ARCHIV ZDEŇKA ŠPÍŠKA A HORIZONT BLANSKO

Má posbíranou celou Moravu a České středohoří, kde se tyto stromy běžně vyskytují. Vybírá stromy s velkými plody nebo vyšší odolností vůči strupovitosti. „Zároveň mám v kolekci i stromy se zajímavými plody z Itálie, Rakouska, Německa a Francie. Některé plody mají i padesát gramů, což je asi tak velikost průměrné švestky,“ přibližuje Špíšek.

Nabroušený nůž, roubovací páska, štěpařský vosk a na zádech otep roubů do volné krajiny. S takovou výbavou každé jaro vyráží do přírody Zdeněk Špíšek z Blanska. Stejně jako jeho děda, který ho učil roubovat, hledá v terénu podnože pro budoucí ovocné stromZdroj: ARCHIV ZDEŇKA ŠPÍŠKA A HORIZONT BLANSKO

S nadšenci z blanenského sdružení Horizont a dalšími dobrovolní vysadili na Blanensku asi sto sedmdesát ovocných stromů. „Zasadit strom do krajiny je krásný zážitek, člověk má pocit, že něco dělá pro příští generace. Tím ale péče o stromy teprve začíná. Stromky je nutné v prvních letech pravidelně zalévat. To se nám daří hlavně díky pomoci dobrovolných hasičů. Rovněž velmi důležitý je výchovný řez, který provádíme u jádrovin v předjaří,“ popisuje odborník. 

Nabroušený nůž, roubovací páska, štěpařský vosk a na zádech otep roubů do volné krajiny. S takovou výbavou každé jaro vyráží do přírody Zdeněk Špíšek z Blanska. Stejně jako jeho děda, který ho učil roubovat, hledá v terénu podnože pro budoucí ovocné stromZdroj: ARCHIV ZDEŇKA ŠPÍŠKA A HORIZONT BLANSKO

Správně vedený řez ušetří spoustu problémů a umožní stromu dlouhodobé přežití. Například, když je správně založená koruna, tak se strom nerozlomí ani pod velkou úrodou.

Nabroušený nůž, roubovací páska, štěpařský vosk a na zádech otep roubů do volné krajiny. S takovou výbavou každé jaro vyráží do přírody Zdeněk Špíšek z Blanska. Stejně jako jeho děda, který ho učil roubovat, hledá v terénu podnože pro budoucí ovocné stromZdroj: ARCHIV ZDEŇKA ŠPÍŠKA A HORIZONT BLANSKO

Na jaře se Špíšek s dobrovolníky zaměřil na zmlazovací a udržovací řez v největším ovocném sadu v Moravském krasu. Jedná se o Tyršův sad u obce Habrůvka, který zabírá plochu 3,5 hektaru. „Ořezávali jsme hlavně jabloně a hrušně, ale práce je tam na několik let. Dva víkendy jsme jen řezali a řezali a nakonec jsme prořezali kolem třiceti vzrostlých jabloní a hrušní. Hrušně jsou právě díky své výšce komplikovanější, mnohé z nich mají i přes třináct metrů,“ dodává. 

Nabroušený nůž, roubovací páska, štěpařský vosk a na zádech otep roubů do volné krajiny. S takovou výbavou každé jaro vyráží do přírody Zdeněk Špíšek z Blanska. Stejně jako jeho děda, který ho učil roubovat, hledá v terénu podnože pro budoucí ovocné stromZdroj: ARCHIV ZDEŇKA ŠPÍŠKA A HORIZONT BLANSKO

Dále provedli opravný řez jabloňových polokmenů rostoucích v aleji mezi Veselicí a Suchdolem a také v jabloňové aleji na Nových Dvorech.

Nabroušený nůž, roubovací páska, štěpařský vosk a na zádech otep roubů do volné krajiny. S takovou výbavou každé jaro vyráží do přírody Zdeněk Špíšek z Blanska. Stejně jako jeho děda, který ho učil roubovat, hledá v terénu podnože pro budoucí ovocné stromZdroj: ARCHIV ZDEŇKA ŠPÍŠKA A HORIZONT BLANSKO

„Cílem nebyl jen řez ovocných stromů, ale naučit zájemce z řad veřejnosti pečovat o ovocné stromy. Proto jsme uspořádali i dva workshopy zaměřené na citlivý řez ovocných dřevin. Na workshopu si účastníci vyzkoušeli i roubování hrušní a domů si odnesli svůj roubovanec,“ říká Špíšek. Podobné workshopy měl naplánované i v Blansku, v Adamově, na Obůrce, ve Veselici, ve Žďáru nebo v Krásensku. S ohledem na epidemii koronaviru je musel přeložit na příští jaro. 

Nabroušený nůž, roubovací páska, štěpařský vosk a na zádech otep roubů do volné krajiny. S takovou výbavou každé jaro vyráží do přírody Zdeněk Špíšek z Blanska. Stejně jako jeho děda, který ho učil roubovat, hledá v terénu podnože pro budoucí ovocné stromZdroj: ARCHIV ZDEŇKA ŠPÍŠKA A HORIZONT BLANSKO

Na podzim chce s dobrovolníky obnovit ovocnou alej táhnoucí se z Veselice do Vavřince a z Vavřince téměř až do Sloupu. Tato ovocná alej je ve velmi špatném stavu, v posledních desetiletích se zde jen kácelo a nic nesázelo. „Druhým největším výsadbovým projektem je výsadba polního sadu ve spolupráci se Správou chráněné krajinné oblasti Moravský kras a Univerzitou Palackého v Olomouci. Cílem polního sadu je vytvořit modelový sad, který je možno využít k rozdělení velkých lánů, které musí být stejně ze zákona rozděleny,“ doplňuje Špíšek.

Nabroušený nůž, roubovací páska, štěpařský vosk a na zádech otep roubů do volné krajiny. S takovou výbavou každé jaro vyráží do přírody Zdeněk Špíšek z Blanska. Stejně jako jeho děda, který ho učil roubovat, hledá v terénu podnože pro budoucí ovocné stromZdroj: ARCHIV ZDEŇKA ŠPÍŠKA A HORIZONT BLANSKO

Vedlejším efektem je podle něj pak boj proti suchu a zvýšení druhové rozmanitosti. Ovoce je pak benefit pro zemědělce i zvěř. Dále by chtěl pokračovat ve výsadbě ovocných stromů v Tyršově sadu a na Obůrce. Chystá i obnovu třešní na Klepačově. 

Nabroušený nůž, roubovací páska, štěpařský vosk a na zádech otep roubů do volné krajiny. S takovou výbavou každé jaro vyráží do přírody Zdeněk Špíšek z Blanska. Stejně jako jeho děda, který ho učil roubovat, hledá v terénu podnože pro budoucí ovocné stromZdroj: ARCHIV ZDEŇKA ŠPÍŠKA A HORIZONT BLANSKO