Z atleta se stal hasič. Teď je Antonín Hráček univerzální sportovec

Pak ale najednou objevil soutěž s názvem Universal Sportsman. „V desetiboji se mi zdálo, že je těch disciplín málo. Až jednou jsem našel něco, kde jich je přes sto, a to jsem byl už spokojený. Atletika, střelba, motokáry, lyže, saně nebo šachy a kulečník. Snad všechno, na co si jen vzpomenete,“ prohlásil Hráček. Jak se ale na všechny sporty trénuje? „To se individuálně ani nedá připravit. Nejvíc mi dala určitě atletika a jsem asi pohybově nadaný, vždycky si nějakou disciplínu vyzkouším a ono to pak nějak jde,“ řekl s úsměvem Hráček.

Zdroj: Foto: archiv A. Hráčka

Hráček odjede pětkrát do roka na víkendový závod, kde splní vždy dvacet disciplín. „Je potřeba vůle, ale když je člověk fyzicky připravený, zvládne všechno. Pokud neovládá disciplínu technicky, je tam riziko zranění. Největší strach jsem měl při závodě na saních, kde jedete v korytu mezi stromy, tam jsem hodně brzdil,“ přiznal Hráček. Jemu se zranění zatím vyhýbají, tedy až na jeden případ. „Jel jsem na vodních lyžích za motorovým člunem a při objíždění bojky jsem se špatně nahnul a naškubl si tříslo. Bylo to ale v pohodě, jen malá modřina,“ usmál se. Nejlepší výsledky zaznamenal třeba v lukostřelbě, ve skoku o tyči, v motorkách nebo v kulečníku, naopak jednou z nejhorších disciplín je pro něj skok z místa.

Zdroj: archiv A. Hráčka

A jaké jsou podmínky účasti závodu? „Absolvoval jsem hned na začátku jednodenní test, kde mě čekalo třicet jednoduchých disciplín jako třeba skok z místa, sprint na dvacet metrů, hod granátem, jízda na rotopedu nebo veslování na trenažéru. Na základě výsledků z těchto disciplín zjistíte, jak na tom jste a jestli má cenu pokračovat,“ vysvětlil sportovec, který se dřív účastnil i extrémních překážkových závodů.

Zdroj: archiv A. Hráčka

A Hráček pokračoval. Na závody Universal Sportsman jezdí už pět let, konají se každoročně v České republice. Letní závody hostí okolí Prahy, v zimě zase Špindlerův Mlýn. A konkurence není pouze česká, závodů se účastní i borci z Německa, Rakouska, Řecka a dokonce z Číny nebo Spojených států amerických. „Všech sto disciplín jsem zvládl už v prvním roce, pak jsem si výsledky jen vylepšoval. Když bych tam jednou nejel, hned spadnu v pořadí dolů. Ve druhém roce jsem skončil na čtvrtém místě,“ řekl skromně Hráček.

Zdroj: archiv A. Hráčka

Svou fyzickou zdatnost uplatnil i v práci, sedmnáct let sloužil u hasičů. „Když měli nábor, sháněli někoho do sportovního družstva a jako špičkový atlet jsem měl obrovskou výhodu. Navíc i můj děda byl hasič, proto jsem se rozhodl do toho jít. Vždycky jsem měl rád adrenalin, tak proč to nezkusit,“ líčil Hráček, který už vyzkoušel i paragliding nebo lezení.

Nejprve byl členem hasičské výjezdové jednotky v Hodoníně, pak se oženil a přestěhoval do Blanska. Pracovně se ale přesunul do Brna na operační středisko, kde se vyřizují tísňové hovory z linek 150 a 112. „Když jsem ještě jezdil k výjezdům, byl jsem člen potápěčské jednotky. Můj první výjezd při potápění je zároveň nejsilnější zážitek, když jsme našli utonulého kluka,“ hlesl.

Zdroj: archiv A. Hráčka

Nyní dělá správce na baseballovém hřišti v Blansku, kde hraje extraligový tým Olympia. „Na operačním středisku u hasičů byla práce hodně psychicky náročná. Teď jsem víc v klidu a navíc jsou za mnou vidět výsledky, celý rok je znát, že se o areál někdo stará, občas něco opravím, vyrobím a starám se o administrativu nebo dotace a granty,“ popsal svou pracovní náplň.

Zdroj: archiv A. Hráčka

A baseballové prostředí využívá i pro soutěž Universal Sportsman, kde jsou třeba i disciplíny v nadhozu či chytání míčku. „Nikdy jsem baseball nehrál, ale letos na jaře jsem se stal správcem areálu a občas trénuju s klukama. Když to mám pod nosem, proč bych toho nevyužil. Kluci jsou dobří a radí mi. Rychlost nadhozu mám třeba 105 kilometrů za hodinu, čeští profíci mají asi o pětatřicet víc,“ přiblížil Hráček. Ten se momentálně na baseballovém hřišti nachází denně. „Dá se říct, že stadion se stal mým druhým domovem. Dopoledne tam pracuju a odpoledne začínají tréninky, kam chodí i moje děti. Dvanáctiletý syn hraje baseball, o dva roky starší dcera zase softball. Zatrénuju si s nima a večer v sedm v osm hodin jdeme domů,“ vysvětlil.

A kde si nadšený sportovec nejraději odpočine? „V létě kvůli herní sezoně není moc času, proto v zimě jezdím kromě lyžování do hor i k moři, třeba do Thajska, Malajsie nebo Izraele. Jak se rád potápím, jsou to ideální místa. V Izraeli jsem se potápěl s delfíny,“ dodal Hráček.

Zdroj: archiv A. Ráčka