V Hořicích zvoní Marie Fojtíková postaru ručně. Každou neděli v poledne

Marie Fojtíková pokračuje v blanenských Hořicích s tradicí ručního zvonění. Zdědila ji po mamince. Na snímku s vnučkou Valerií.Zdroj: Deník/Jan Charvát

Nyní je už sama v důchodu. Kromě neděle zvoní také při úmrtích v obci a při pohřbech. To se tradiční pětiminutové zvonění prodlužuje na čtvrt hodiny. „Kdyby mě to nebavilo, tak to nedělám. Je v tom i kus úcty k místu, historické stavbě a hlavně lidem, kteří tu něco vybudovali a jejich práci,“ říká dvaasedmdesátiletá Marie Fojtíková.

Marie Fojtíková pokračuje v blanenských Hořicích s tradicí ručního zvonění. Zdědila ji po mamince.Zdroj: Deník/Jan Charvát

Když nemůže, občas za ní zaskočí ve zvonici dcera Ivona. Nedávno Fojtíkovou na zvonění doprovázela devítiletá vnučka Valerie. A v netradiční čas. Předposlední březnové pondělí se totiž Hořičtí připojili k celorepublikové pietní akci a uctili památku lidí, kteří v uplynulém roce podlehli koronaviru. „Zvonili jsme i na počest zdravotníků. Osobně před nimi smekám. Obdivuji jejich nasazení a úsilí, se kterým se starají v době pandemie o nemocné lidi,“ zdůrazňuje žena.

Marie Fojtíková pokračuje v blanenských Hořicích s tradicí ručního zvonění. Zdědila ji po mamince. Na snímku s vnučkou Valerií.Zdroj: Deník/Jan Charvát

Spousta jejích přátel koronavirus prodělala, a někteří skončili v nemocnici. „Já jsem už sama také ve věku, kdy mám obavy. Dnes tu zvoním a zítra můžu potřebovat pomoc lékařů,“ uzavírá povídání Fojtíková.