Odměna? Když z dětí vyrostou slušní lidé, říká duše blanenského skautingu

„Největší odměnou pro mě je, když z dětí vyrostou slušní lidé. Pak vidím, že má moje práce smysl,“ vysvětluje Pořízek. I v šedesáti letech se stále učí novým věcem, zčásti právě od mladých, kterým se ve skautském středisku věnuje. „Jak řekl kdysi jeden filozof: Do čtyřiceti se uč od starých a po čtyřicítce od mladých. Funguje to,“ říká.

Zdroj: archiv Deníku

Zájem o skautské oddíly v dnešní době podle Pořízka roste. „Máme dobrou základnu a členů přibývá. Ve skautském středisku Světla funguje osm oddílů a máme téměř pět set členů. Konkurence je obrovská. Různých volnočasových aktivit je nepřeberné množství. Za mě je to ale jedině dobře,“ pochvaluje si muž. Důležité je podle něj, aby děti neseděly jen doma u počítačů.

Zdroj: archiv Deníku

Životní úroveň dnešní společnosti je podle zkušeného skauta vysoká. Lidé by si měli uvědomovat také to, že ne vše je o penězích. „Dětem se snažíme vysvětlit, že odměna za práci nejsou jen peníze. Stále je zde spousta lidí, kteří z nějakého důvodu potřebují naši pomoc. Dobrovolnictví a pomoc bližním má velký význam. Jednou ze skautských zásad je, že by člověk měl udělat každý den jeden dobrý skutek,“ povídá Pořízek.

Zdroj: archiv Deníku

Jeho skautské jméno je Černý Bobr. Původně se mu nelíbilo, ale později ho přijal a vnímá, že už k němu patří. „Bobr proto, že jsem původním povoláním stavař. Stavební inženýr se zaměřením na dřevěné konstrukce. Bobr je pro skauty také symbol tvořivosti. A jak mi tehdy kamarádi skauti řekli, nemám zapomenout, že když bobr odejde ze společenství, tak je nebezpečný jak jemu, tak i ostatním. Takže já nikam neodcházím a budu tvořit dál,“ říká Pořízek s úsměvem.

Zdroj: archiv Deníku