Mladý ornitolog pomáhá odborníkům. Sčítá ptáky a a sleduje hnízdění
Dřív to byl prak, zavírací nůž a míč. Nyní mají devítiletí kluci v rukách většinou mobil. Čtvrťák Matyáš Dyčka ze Sebranic však s sebou nosí nejčastěji dalekohled a notes se zápisky.
Jeho výpravy za dobrodružstvím totiž míří do přírody. Pozoruje ptáky a svými poznatky přispívá na ornitologický web, který navštěvují amatérští i profesionální pozorovatelé. Data z toho portálu slouží odborníkům k vyhodnocování ptačí migrace, hnízdišť nebo vlivu globálního oteplování klimatu. „K pozorování ptáků je důležité mít dobrý zrak, dalekohled a chovat se tiše. Spoléhám si i na sluch. Podle něj také můžu poznat, jaký pták se zrovna kolem mého stanoviště pohybuje. Zatím poznám asi padesát ptačích hlasů,“ usmívá se školák.
Zdroj: Deník / Redakce
Loni se zúčastnil celorepublikové akce sčítání ptáků na krmítkách a to byl vlastně začátek jeho nové záliby. První nejzajímavější pozorování zažil u Býčí skály, kde spatřil vzácného sokola stěhovavého. O rok později už při hnízdění takové štěstí neměl. „Ale sokoly se mi pak podařilo později pozorovat přímo ve městě. Jeli jsme na pozorování na jižní Moravu vlakem a přestupovali v Brně v Židenicích. Tam jsem dravce zahlédl na komínu továrny,“ vzpomíná mladý ornitolog.
Zdroj: Deník / Redakce
Před časem se stal členem České společnosti ornitologické. „Doma mám odbornou knihu a pomáhá mi také internet. Baví mě poznávat nové druhy ptáků přímo v přírodě. Letos jsem jich zatím pozoroval asi sto pětasedmdesát druhů,“ říká hoch.
Zdroj: Deník / Redakce
Velmi si cení toho, že letos jako první pozorovatel spatřil na rybníku Nesyt na Břeclavsku volavku rusohlavou. Přímo ve Svitávce pak monitoruje pár čápů, který každoročně hnízdí na komíně základní školy. „Údaje, jako jsou přílet, odchov mláďat a odlet, zapisuji na ornitologický web Avif. Dále monitoruji hnízdění čejek chocholatých na mokřadu Lubina, který je největším hnízdištěm těchto ptáků na okrese Blansko,“ vysvětluje Dyčka.
Zdroj: Deník / Redakce
Pravidelně se zapojuje do takzvaného liniového sčítání druhů. To je hodinové sčítání ptactva v kilometrovém úseku. Na Blanensku mapoval například výskyt kalousů ušatých. Zapojil se také do Mezinárodního sčítání vodních ptáků a kání. Vybral si dvě lokality na řece Svitavě. „Sčítání probíhá třikrát v zimním období a je na úseku v celkové délce dvanáct kilometrů,“ dodává.
Zdroj: Deník / Redakce
Jezdí na členské exkurze, kde se o své poznatky dělí s profesionálními pozorovateli. Připravil se na žákovskou ornitologickou konferenci, která se konala v září v Praze. Tam mladý ornitolog ze Sebranic přiblížil mapování kalousů ušatých na Blanensku. „Mým snem je dostat se někdy na Antarktidu a pozorovat tam ve volné přírodě tučňáky,“ uzavírá povídání školák. A co by si přál na Vánoce? To není tak těžké uhodnout. Monokulární pozorovací dalekohled se stativem.
Zdroj: Deník / Redakce
Tento článek jste si mohli přečíst díky předplatnému Deník Klubu
58
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
