VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vítěz Porty Petržela: Moje hudba a texty patří na Moravu

Praha, Blansko /ROZHOVOR/ – První kytaru vyměnil za startky s filtrem a první akordy mu ukázala matčina kamarádka. Písničkář a skladatel Aleš Petržela, který pochází z Blanska, nedávno vyhrál legendární festival Porta. Hraje v pražské popfolkové kapele Lola. Natočil klip s Jaromírem Jágrem a duet s Petrou Janů. „Kluk z Blanska, který se nepovažuje za zpěváka, stojí vedle Petry Janů. A ona zpívá jeho píseň, jeho slova. Hustý,“ usmívá se sedmatřicetiletý hudebník.

16.7.2017
SDÍLEJ:

Hudebník Aleš Petržela, který pochází z Blanska, vyhrál nedávno legendární festival Porta.Foto: archiv Aleše Petržely

Vítězem Porty 2017 se stal písničkář Aleš Petržela. Jak se vám to čte?

O Portě jsem mockrát četl. Když se dívám na fotky třeba z roku 1988, je to neuvěřitelné. V té době jsem si ještě hrál na písku. Účast na Portě jsem odkládal asi tři roky. Dokonce jsem se před dvěma lety přihlásil a pak zase odhlásil. Tento rok se ale sešlo několik věcí a já jsem podal přihlášku a šel si zahrát. Jinak čte se to pěkně. Musím přiznat, že jsem za to moc rád.

Je to pro vás zatím největší hudební úspěch?

Slovo úspěch má v sobě spěch, uspěchat. Tomuhle slovu se snažím vyhnout. Za co jsem opravdu rád, je to, že stojím na pódiu a hraju svoji hudbu a zpívám svoje texty.

Vraťme se ještě k vystoupení, co jste hrál za písničky?

To je právě jedna z věcí, proč jsem na Portu šel. Napsal jsem si několik písniček, které jsem veřejně nehrál. Zajímalo mě, jak budou znít na pódiu. A jestli se budou líbit porotě, lidem. Odpověď jsem dostal. V brněnském kole jsem hrál tři písničky Cukr a sůl, K nezkrocení a V neděli ráno. V Řevnici ve finále jsem zahrál ještě jednu starší písničku. Anděl z popela.

Byl s vámi na pódiu i bratr Zbyněk, který je vynikající klávesista?

Brácha je skvělý muzikant, ale na Portě dostal přezdívku paní Colombová. Měli jsme spolu hrát v oblastním kole v Brně i ve finále. Nevyšlo to. V Řevnici jsem hrál s basákem Jirkou Vaňkem. Na cajon nás doplnil Honza Kalník. Skvělí kluci, výborní muzikanti. Velké díky posílám do Blanska. S bráchou koncerty teprve přijdou a na to se fakt těším. Hráli jsme spolu naposled snad někdy v Blansku v klubu Ulita.

Na Facebooku byli mezi prvními gratulanty muzikanti z Blanska a okolí, odkud pocházíte. Miloš Pernica a Karel Fleischlinger. Třeba Miloš Pernica vás na tamní ZUŠce učil na kytaru. Jak na tu dobu vzpomínáte?

Miloš Pernica je člověk, kterému patří můj velký dík a obdiv. Vzpomínám si, jak mě táta, který s ním hrál v kapele Caravana taneční zábavy, k němu přivedl. Řekl: „Chce na konzervatoř, na gympl nemá průměr.“ Miloš: „Tak zahraj, chlapečku.“ Vzal jsem kytaru, zahrál a zazpíval Máš, má ovečko, dávno spát. To, co muselo probíhat Milošovi v hlavě, netuším. Ale myslím, že to možná bylo něco jako, s tím běž na Portu, na konzervatoř zapomeň. Nakonec si mě vzal do parády a na potřetí jsem se dostal na Konzervatoř Jaroslava Ježka k profesorovi Milanu Tesařovi. S Milošem, jeho dcerou Zuzkou a Karlem Fleischlingerem jsme se potom potkali ještě v kytarovém kvartetu PF Kvartet.


Co pro vás kytara znamená?

Kytara je pro mě absolutně jedinečný nástroj a vždycky byl. Nikdy jsem vlastně ani nepřemýšlel o jiném. Snad jen v období blanenské kapely Gavora (Andrej Gorodkov – podle mě první blanenský raper, Petr Konečný – dodnes nepochopený muzikant, a já, který jsem se kroutil u sampleru). Bylo to krásné, ale i v této době jsem vždycky hrál na kytaru a jezdil s dalšími kapelami jako Hrdla na horách (Boskovice), Průlet (Blansko), Fantomatique (Blansko) a to doprovázely další různé projekty. Peníze za hraní jsem měl z kapely Avantgard rock Reného Kvapila. I jeho životní lekcí jsem prošel a za ni děkuji. Jinak svoji první kytaru jsem vyměnil za startky s filtrem a první akordy mi ukázala kamarádka mojí mámy paní Peprnová. Děkuju, používám je dodnes. (úsměv)

Vystudoval jste konzervatoř. Jaký jste byl student?

Bylo to trochu kulhající studium, ale nakonec jsem získal diplom.

Prošel jste na Blanensku také řadou kapel. Věděl jste, že chcete raději dělat vlastní věci než hrát převzaté skladby?

Hrál jsem pouze s jednou zábavovou kapelou. A to byl zmíněný Avantgard rock. Moji rodiče, kterým patří ze všech lidí asi můj největší dík, tehdy neměli moc peněz. Vlastně vůbec žádné a já chtěl zvát holky do cukrárny. Představa brigády mě děsila. Takže když jsem dostal možnost vydělat si hudbou, neřešil jsem a šel hrát. Převzatých písní jsem v té době zahrál opravdu hodně a tím mám, doufám, splněno. Vždycky jsem ale hrál svoji hudbu, i když jsem byl třeba u Miloše Pernici a on mě přihlásil na soutěž ZUŠ, hrál jsem tam mimo jiné i svoje skladby.

Pak vás osud zavál do Prahy. Nyní hrajete na kytaru a zpíváte v kapele Lola.

Do Prahy jsem odjel na školu a už jsem tam zůstal. V Praze jsou velké možnosti zahrát si, poznat se se spoustou lidí. Ale myslím, že hudba a texty, které dělám, patří na Moravu. Do Blanska, Boskovic, Brna. Tahle místa mě formovala. Kapela Lola hraje podle mě light rock, nebo možná progress folk? Pro mě je to hudba a texty, které si píšu sám a zpívám. V kapele jsme momentálně dva, já a basák Jakub Jakubec. Bubeník nám odešel, takže momentálně hledáme náhradu. S Lolou jsme na pódiu dost často. Máme odehraných skoro 400 koncertů. Podzim pojedeme s kapelou Ovoce (ex Zakázaný ovoce, Ukradený ovoce). To bude asi 20 zastávek po republice. Já jedu ještě mimo několik koncertů sám, případně s Jirkou Vaňkem, Honzou Kalníkem a s bráchou Zbyňďou.

S Lolou jste natočili album. Co chystáte dál?

Album se jmenuje Jako divoký koně. Jestli bude něco dalšího, pak myslím, že spíš nějaký singl, jedna nová písnička, klip. Je to přece jenom i dost o penězích. Pro nás je důležitý hrát, vystupovat, být s lidmi a s fanoušky.

Máte za sebou i duet s Petrou Janů.

Ano, napsal jsem písničku pro Alianci žen. Jmenovala se Nazí a krásní. Šlo o prevenci v boji proti rakovině prsu. Je to duet a oslovili jsme Petru Janů. Písnička se jí moc líbila. Kluk z Blanska, který se nepovažuje za zpěváka, stojí vedle Petry Janů a ona zpívá jeho píseň, jeho slova. Hustý. (úsměv)

Točili jste také klip s hokejistou Jaromírem Jágrem.

Je to neskutečné. To, že se díky hudbě setkám s Jardou Jágrem, on bude hrát v klipu, na který jsem napsal scénář, říkat slova, která jsem smolil v pokojíčku… Ještě teď mám husí kůži. Tohle byl pro mě opravdu zážitek, na který nezapomenu. Když jsem viděl, jak na sociální síti sdílel náš klip a napsal osobní díky. Tohle jsou věci, které se nedají vymyslet, zaplatit, naplánovat. Posílám pozdrav do Kladna! Rytíři!

Jaký je muzikant?

Tak to netuším. (smích) Měl jsem ale možnost poznat jeho denní plán. Přes ranní běh, dopolední trénink, odpolední schůzky, večerní trénink. Pak někdy kolem půlnoci vzal tu svoji vestu plnou železa a šel běhat.

A natáčení?

Pamatuju si okamžik, kdy jsme točili první scénu v malé šatně. Najednou se objevil obrovský Jarda na bruslích a řekl: „Ok, jdeme na to.“ Poklekl na kolena a při zavazování brusle malému chlapci pověděl: „Miluj, miluj tu celou věc.“ Na konci klipu předal světlo. Nádherné. Když jsme se loučili, dal jsem mu dárek a popřál mu, ať se daří. Otočil se a řekl: „I tobě.“ Nádherné, úžasné.

Uživí vás hudba a koncertování, nebo chodíte do práce?

Zatím neuživí. Hudbě se věnuji ale i v zaměstnání. Učím hru na kytaru.

Vyjmenujte tři věci, které se vám vybaví, když se řekne Blansko.

Rodina, rodina, rodina. Moje skvělá máma Eva Petrželová. Táta Pepa „Chosé“ Petržela, brácha Zbyňa, švagrová Klárka a synovci Adam a Fanda. Ve spojení s mojí pražskou rodinou Olgou, Jůlií a Viktorem je to dokonalé souznění. Čistá láska.

Dvaadvacet let už v Blansku funguje festival Muzika pro Karolínku na tamním zámku. Přijedete tam někdy s kapelou nebo sám zahrát?

Moc rád.

Přijedete někdy domů do Blanska a zahrajete si s kamarády jen tak u piva někde na kytaru?

Teď po Portě vlastně ano, myslím, že moje návštěvy budou o hudbě a hraní.

Autor: Jan Charvát

16.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Úklidové firmy mají před svátky pilno. Lidé využívají jejich služby častěji

Vyšetřovatelé získali fotografie ženy, která peníze z toho účtu vybírala v Praze a Berouně. Poznáváte ji?
AKTUALIZOVÁNO
2

Na internetu nabízela zboží, nikdy jej ale neodeslala. Z lidí vylákala 123 tisíc

V brněnské zoo se narodila dvě levhartí mláďata. Po sedmnácti letech

Brno /FOTOGALERIE, VIDEO/ - Významného chovatelského úspěchu dosáhla brněnská zoo. Po sedmnácti letech se v noci z 20. na 21. listopadu narodila dvě mláďata levharta cejlonského.

Řemeslné obory jsou na dně. Mladí lidé nemají o jejich studium zájem

Brno - I když jim jdou řemeslné práce, raději než na odbornou střední školu či učňovský obor se hlásí na gymnázia. Přilákat mladé k technickým a řemeslným oborům mají třeba vznikající technická centra.

Festival Rajbas spojuje činorodost dobrodruhů i sportovců. Už devatenáct let

Blansko – Besedy, filmy a workshopy nebo výprava do Moravského krasu. Limonádový běh do vrchu či šifrovací hra. To všechno čeká od pátku do neděle návštěvníky blanenského festivalu Rajbas. Na něm se už po devatenácté setkají dobrodruzi všech věkových i zájmových skupin, aby sdíleli své zážitky mezi sebou i s posluchači.

Sbohem kolonám. Dopravě v Blansku odlehčí nové kruhové objezdy

Blansko – Kolony, troubení, naštvaní řidiči. Tak vypadá v dopravní špičce kruhový objezd v centru Blanska. Chodcům zase vadí, že se při dešti a v zimě brodí přes silnici vodou nebo blátem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT