U zrodu blanenské cimbálky stály před pěti lety basistka, čtyři houslistky a jeden houslista. Cimbál se ale v základní umělecké škole objevil mnohem dříve. „Na tento neobvyklý nástroj jsem se postupně sama naučila hrát,“ říká učitelka hry na housle a zároveň basistka Miroslava Kocmanová.

Basy se chopila poté, co se ke kapele přidal Michal Strya, který usednul za cimbál. „V cimbálce hrají první a druhé housle, což jsou prim a sekund, a pak kontry. Když se zadaří, nechybí klarinety, ale ty my nemáme,“ pokračuje Kocmanová, která blanenské cimbálce šéfuje.

Jedním z houslistů je jednadvacetiletý Jiří Klimeš. „Chodili jsme do umělecké školy hrát na housle a do cimbálky jsme se dostávali přímo z hodin. Tak hrajeme dál a baví nás to,“ usmívá se Klimeš. „Hraji kontry, což jsou podpůrné tóny, podklad. Krásně to do sebe zapadá, když se to podaří,“ podotýká.

Další muzikantkou je devatenáctiletá Eva Mikulášková, která kolegům navrhla vlastní kroje. Ty k muzicírování nosí teprve měsíc. Mladým muzikantům se nevyhnou ani soustředění. „To v Mikulově jsme s Adélou Němcovou sedly mezi vinice a zpívaly. Tehdy nás napadlo, že nebudeme jen hrát, ale i zpívat,“ vzpomíná Mikulášková. A tak do kapely přibyla zpěvačka Ivana Kopecká.

Blanenská cimbálka hraje na plesech, rautech, ale často i v kostelech. Publikum se někdy nechá strhnout. Lidé se chytnou kolem ramen a zpívají. Kapela občas koncertuje s dětskou skupinou Kaštánci, to spojí lidové písně s bigbítem. „Já pak dělám ještě aranže. Musím pro daný stav a daného člověka píseň upravit. Mimochodem, v této době je houslistů málo. Pokud by někdo z nás vypadl ze hry, máme problém. Nemáme nikoho v záloze,“ trápí Kocmanovou.

V kapele hrají na housle ještě Marie Rittrová a Marie Bártová.