Přestože cenu udělovalo město jednou za tři roky, potýkali se pořadatelé s nedostatkem osobností hodných ocenění. Atmosféře, která provází udělování cen, neprospěl ani fakt, že jeden z bývalých zaměstnanců kulturního střediska od města udělovanou sošku odkoupil a poté ji nabízel k prodeji na sociální síti.

Ceny města Blanska za kulturu i proto končí. Nahradí je nový formát ocenění, které může za své úspěchy obdržet osobnost z jakékoliv oblasti veřejného života. „Novou cenu může získat třeba i podnikatel, učitel, vědec nebo sportovec. Zkrátka každý, kdo ve svém oboru dosáhne významného úspěchu,“ přiblížil posun místostarosta města Jiří Crha.

Ke změně podle něj přispěly i žádosti obyvatel města o rozšíření oceňovaných oblastí.

Osobnosti, které si zaslouží Cenu města Blanska, navrhnou lidé. O jejím udělení pak rozhodne zastupitelstvo města. O tom, zda se ceremoniál bude či nebude v daném roce konat, určí pořadatelé až podle obdržených návrhů. První ceny by si mohly navržené osobnosti odnést už v příštím roce.

Blanenské udělování cen za kulturu bylo mezi městskými poctami na Blanensku a Vyškovsku spíše výjimkou. „Ve Vyškově samostatné ceny za kulturu nepředáváme. Významným osobnostem nejčastěji udělujeme čestné občanství. Mladé talenty získávají také Cenu Jana Hona, ale ani ta se neomezuje jen na kulturu nebo umění,“ uvedl za vyškovský odbor kultury Petr Bařinka.

O cenách Blanska za kulturu
· První udílení Cen města Blanska za kulturu pořádal Karel Kupa v roce 1993.
· Ocenění zahrnovalo titul, symbolickou sošku a peněžní odměnu.
· Osobnosti navrhovali obyvatelé města.
· Poslední ročníky provázel nedostatek nominovaných i kontroverzní obchodování s udělovanou soškou.
· Ceny v minulých letech získala například Galerie města Blanska, Základní umělecká škola Blansko, novinář Jaroslav Parma, skladatel Miloš Libra nebo malířka hanáckých kraslic Anna Dražilová.

KRISTÝNA KUCHARČÍKOVÁ