„Jedovnice jsou nejprůmyslovější obcí v okolí. K uspořádání prvních hodů nás přesvědčila Petra Hemzalová, která tehdy dělala stárku ve Křtinách, kde mají hody tradici. Dali jsme dohromady chasu a založili jsme spolek, abychom mohli dostat příspěvek. Obec řekla ‚My vás neznáme, předveďte se a pak se uvidí‘ a dobře to dopadlo,“ vzpomíná hlavní pořadatel Josef Tesař. Program je podle něj s každým ročníkem o něco bohatší.

Letos například už podruhé, či potřetí vystupuje na pódiu soubor dětí z místní základní umělecké školy – drobečci. Třetím rokem se účastní i soubor místních „tetin“. „Akce se jim zalíbila a chtěly se přidat, tak si vytvořili vlastní ansámbl,“ říká Tesař. Na place se pohybují i stárci ve žlutých kalhotách a sytě zelených vestách z Kotvrdovic a stárci z Rudic se zelenými vestami a malými kloboučky.

Jelikož jsou jedovnické hody novou tradicí, příprava místních krojů nebyla žádnou jednoduchou záležitostí. „Protože se nic nezachovalo, hledali jsme vodítka v etnografické literatuře. Nebylo to ideální, protože k tomu nebyly žádné obrázky, pouze pár informací. Se synem jsme je pak dávali dohromady. Jsme tady na hraně – z jihu Brněnsko, na východ Horácko, Malá Haná. Podle knížek to vyšlo na Horácko,“ vysvětluje Jitka Vávrová, která jedovnické kroje navrhla. Specialitou krojů jsou ručně malované červené šátky.

Dvacetimetrová mája majestátně shlíží na dav lidí pod sebou. Na parketu se střídá polka s čardášem a bohatou choreografií všech zúčastněných skupin. Návštěvníci se baví, pořadatelé jsou spokojení. Tradice hodů si v Jedovnicích našla své místo. „Uchytilo se to lépe, než jsem čekala. Všichni tehdy říkali, že se to neuchytí, že se to nebude líbit a podívejte se,“ pochvaluje si první stárka Eva Magulová.