Jeskyňáři pod vedením Karla Zábranského se prokopávali do nové chodby a při práci narazili na kulatý předmět obalený hlínou. „V první chvíli jsme mysleli, že je to zbytek bomby, protože byl vidět jenom kovový roztřepený okraj,“ popsal.

Kvůli problémům s dýcháním také začali rozvíjet teorii, zda z domnělé bomby neuniká nějaký plyn. Bylo to ale proto, že v malých prostorách se při dýchání mění oxid uhličitý na kyselinu, která nepříjemně štípe. Předmět pak Zábranský vzal domů a šroubovákem a kartáčkem se snažil odstranit bláto. „Po identifikaci džbánku mě překvapila hlavně velikost výrobku, který vydržel čtyři tisíce let pohromadě,“ divil se Zábranský. Podle archeologa Marka Nováka z Muzea Blanenska je to právě díky jílu, který nádobu obalil.

Jde o ruční práci, je vysoká šestnáct centimetrů. Horní část je poškozená, jinak je nelepená, a to je vzácné. „Nádoba má dochované jedno ouško, ale podle úpravy povrchu bych ji viděl spíš na hrnec,“ upřesnil Novák.

Archeologové předmět zařadili do Únětické kultury ze starší doby bronzové. „Nálezy této kultury nejsou v krasu ojedinělé, ze starší doby bronzové se prokázala lidská aktivita v dalších patnácti lokalitách. Unikátní je ale právě to, že v jeskyni byla celá nádoba,“ popsal archeolog.

Fakt, že byl džbánek v jeskyni jediný, může poukazovat na nějaký rituál. Odborníci se chystají zkoumat část výplně džbánku, aby zjistili přítomnost potravin nebo tekutin, což může pomoci s vysvětlením. V jeskyni se našly ještě kosti zvířat.

Archeologové s jeskyňáři se ještě na jaře chystají na další obhlídku této lokality.

TEREZA HANUSOVÁ