Do začátku akce zbývá patnáct minut. „Pořádáme tento workshop poprvé. Jsme zvědavé, jestli někdo přijde. Je určená dětem i rodičům. Chceme rozbít zažité rozdělení rolí, kdy se rodiče pouze dívají na zpívající děti,“ vysvětluje smysl akce Reichová.

S nápadem přišla vedoucí divadla Eva Petrželová. „My jsme vymyslely jakým způsobem tento nápad uskutečnit,“ doplňuje kolegyni Bradáčová. Obě mladé ženy vyučují zpěv na základních uměleckých školách. Pro návštěvníky připravily hodinu a půl dlouhý program, při kterém se účastníci naučí základy práce s dechem, splní tématické úkoly a zazpívají si. Po splnění každého úkolu získají slovo, které doplní do textu písničky na papíře. Píseň se na konci programu naučí.

Do divadla už trousí zájemci o hravé pěvecké učení. „Jé, tady budeme dělat úkoly. Já se bojím,“ komentuje jedna holčička se šibalským úsměvem papíry rozložené na stolech.

Účast je menší, ale maminky i děti vypadají natěšeně. Mezi účastníky není žádný muž ani chlapec. Vypadá to na dámskou jízdu. Lektorky příchozí vyzvou, aby se přemístily na jeviště. „Dcera sem chodí do dramatického kroužku. Celá rodina zpíváme. Chtěly jsme strávit pěkné odpoledne a proto jsme vyrazily sem,“ říká Eva Horáková z Blanska a připojuje se k ostatním.

Všichni na jevišti se nejdříve rozezpívají a uvolní pohybovým cvičením. Pak trénují správné dýchání při zpěvu či přednesu. Katka s Terezou příchozím předvedou jak nejlépe zjistit, zda dýchají správně. Pedagožky všechny obchází. „Funíš jako muflon,“ směje se jedna z maminek, když cvik provádí s dcerou. V divadle vládne uvolněná atmosféra a všichni se očividně dobře baví. Rodiče se snad stydí méně než děti.

Následuje další část programu, ve které účastníci dílničky plní úkoly z hudební tematikou. U stolu s rozstříhanými portréty významných skladatelů se sklání jedna z přítomných školaček. „Nás baví zpívání a hra na hudební nástroje. Přišly jsme, abychom si tyto věci procvičily s ostatními. Taky jsme se chtěly o zpívání něco nového dovědět,“ přibližuje důvody návštěvy Veronika Kynclová.

Další dvojice řeší otázky z oblasti hudby. „Je to tady dobré a děvčata jsou příjemná. Škoda, že nepřišlo více lidí. Chtělo to určitě větší reklamu,“ pochvaluje si Hana Kratochvílová.

Její dcera Eliška zvedne oči od papíru s otázkami a pokyvuje. „Je to tady hezký a něco jsem se naučila,“ dělí se dojmy. Je krátce po třetí hodině. Všichni už mají úkoly hotové a text písničky mají kompletní. Teď ji musí zazpívat. První na řadě jsou děti. Dospělí jsou v rolích diváků. Pak se role vymění. Těžko říct, kdo je lepší. Na závěr si píseň od Svěráka a Uhlíře zazpívají společně.