Křový vsadilo na vlastní hru. Postavy nahodil na papír jeho dvorní autor Martin Vojáček. „Jde o volné pokračování Wildova Strašidla cantervillského. Napínavá veselohra začíná v momentě, kdy odjíždí pryč rodina, která v zámku bydlela, a přijíždí nová. Původní postavou zůstává jen slečna Umneyová, jejíž duši se noví hrdinové budou snažit vysvobodit,“ nastínil Vojáček s tím, že slečna byla v zámku zavražděna, její duch tak nemá klid.

Hru zpestřují písničky dua Voskovec a Werich a také hudba, kterou složil Lukáš Sotolář. „Ve scénáři máme dva tuláky, kterými jsou vlastně Voskovec a Werich. Proto v představení zazní jejich dvě písničky, a to V domě straší duch a Hej, pane králi, což je protest song, který je aktuální i v této době,“ popisuje skladatel Sotolář. Ten se snažil vlastní písničky uzpůsobit tvorbě V+W. To je znát především na jedné z nich. „S těmi dalšími jsem zacházel volně,“ podotkl.

Sotolář píše hudbu na hotový text. Tentokrát počítal s tím, že skladby zahrají ochotníci na kytaru, klarinet a přenosné stage piano.

Kromě páteční premiéry Křový pobaví komedií diváky ještě v neděli v rudickém kulturním domě Tumperek, v pátek 27. dubna ve křtinském společenském sále a v pondělí 30. dubna vyjede do brněnské Vaňkovky. S cestováním herci a muzikanti nemají problém. „Divadlo zahrajeme kdekoliv. Občas na nás ale číhají nástrahy. Třeba ve Tvarožné musíme postavit žebříky a pomocí lan si vytvořit oponu, která se dá zatáhnout, abychom za ní přestavěli scénu. V Rudici je zase jeviště na opačné straně než u nás ve Křtinách, takže musíme hrát zrcadlově. Ve Vaňkovce je vyvýšené pódium, což jednou v zápalu hry opomněla paní režisérka a spadla dolů. Diváci si však mysleli, že je to součástí hry,“ pousměje se Sotolář.

Křový nevystupuje jen na divadelních prknech. Do kostýmů se převléká také v křtinském chrámu, kde tak přibližuje jeho historii návštěvníkům. Scénky z minulosti herci hrají také při prohlídkách v jeskyni Výpustek. Tam řádí i na Mikuláše.