Z roku 1945 se vracíme do současnosti. U stolu doma ve Svaté Kateřině sedí Kratochvíl s bílými vlasy. „Tehdy, 7. května 1945, to mohlo pro celou Hlásnici špatně skončit,“ vypráví dnes čtyřiaosmdesátiletý muž.
V osudný den všichni lidé věřili, že druhá světová válka je u konce. Domy ve vesnici Hlásnice ozdobily vlajky. Přes malou vesničku však překvapivě ustupovala německá sanitní jednotka. Asi šest sanitních vozů a další vozidla se stráží vedl velitel jednotky na motocyklu. Začalo to, když se Němci dostali za vesnici ke křižovatce blízko Trpína. „Schovaní muži chtěli tehdy získat motocykl, tak na řidiče vystřelili, netušili ale, že zabili velitele celé jednotky,“ říká Kratochvíl. Podle něj byl konec války velmi divoký. Další důstojník sanitní jednotky okamžitě volal o pomoc, myslel si, že jde o partyzány.
Ochrana pro Němce dorazila na místo za dvě hodiny. Muži z německé policejní jednotky stříleli do vyvěšených praporů, což se neobešlo bez zranění. Zastřelena byla i stará žena, která utíkala do lesa. Antonín Kratochvíl, poslední žijící pamětník této události, tehdy stavěl s rodiči ve sklepě kryt, i přesto, že válka byla u konce. „Najednou jsme uslyšeli výstřely a zvuky, jako by hořelo. Tatínek oblékl hasičskou uniformu a vyběhl ven,“ vzpomíná muž, který později svého otce následoval. Tehdy mladého Antonína zajali.
„Čekali jsme u zbrojnice. Němci stáli o kus dál, ale jeden se pohyboval téměř mezi námi. Zeptal jsem se ho, co se děje. A on odpověděl, že jestli najdou zbraně, Bůh nám pomáhej,“ popisuje horké chvilky Kratochvíl. Mezitím vojáci vyháněli z vesnice ženy s dobytkem a koňmi.
A jak se cítili muži, kteří měli být zastřeleni před tím, než Němci vypálí jejich domovy? „To se nedá popsat, cítil jsem úplnou apatii,“ odpovídá bělovlasý muž.
Pak promluvil velitel SS. Stál tam v černé uniformě, vysokých botách, na čepici se vyjímala lebka se zkříženými hnáty. „Protože jsme nenašli žádné zbraně, ruším původní rozkaz,“ řekl německy. Z přítomných mužů se skloněnými hlavami si jich deset vybral jako rukojmí. Pak Němci obsadili dům starosty, kterého přivázali k židli, a poslouchali rádio. „Večer v rádiu říkali, že byla podepsána mírová smlouva, tak starostu pustili. Ten osvobodil rukojmí a Němci odjeli pryč,“ blíží se příběh ke konci.
A co ostatní obyvatelé vesnice? „Byli jsme zalezlí v krytech. Všichni se báli vylézt ven, kdyby Němci rozšiřovali počet rukojmích,“ vysvětlil Kratochvíl, který málem s dalšími muži na samém konci druhé světové války přišel o život.