Nově vydávaná deska vychází z koncertů, které jste připravili společně se Spirituál kvintetem a operní pěvkyní Dagmar Peckovou. Jak tato spolupráce vlastně vznikla?
Spolupráce se Spirituálem programově funguje od devadesátých let a je důkazem toho, že si máme co říct. S Dagmar Peckovou jsme si pak vzájemně padli do oka právě při jednom z koncertů Spirituálu, kde byla hostem. Tak jsme si řekli, že pokud funguje její spolupráce se Spirituálem, není nic proti tomu, aby fungovala i s Hradišťanem. Tím spíš, že naše přátelství se Spirituálem je tady už od minulého tisíciletí.

Přinesla vám spolupráce s paní Peckovou něco nového?
Vznik něčeho nového je vždy trochu podmínkou toho, aby spolupráce fungovala. Pro společná vystoupení Dáša Pecková nastudovala několik písní Spirituál kvintetu. Dušan Tichota (umělecký vedoucí Spirituál kvintetu, pozn. red) s nadsázkou říkal, že ona se naučila jejich písničku a oni zase její operu. S námi to bylo stejné. Já jsem navíc pro Dášu napsal speciálně trochu náročnější píseň s duchovním textem Salve Regina, také jsme s ní připravili Biblickou píseň od Antonína Dvořáka, ona zase písně od Leoše Janáčka z našeho repertoáru. Celá spolupráce nás těšila a zjevně těšila i fanoušky. Důkazem bylo vyprodání všech koncertů a taky to, že na nich lidé vydrželi po celou dobu. A to trvaly tři hodiny bez přestávky.

Společně jste připravili celou šňůru koncertů, na vydávaném dvojalbumu je jediný, v pražském Švandově divadle. Čím vynikal?
Každý koncert je v něčem výjimečný a plánovali jsme jich natočit víc. Nakonec jsme natočili dva, ale rozhodli jsme se, že se pro desku vezme vše z jednoho, jelikož při kombinaci by se musel řešit rozdíl akustik. Takže jsme se rozhodli pro jediný koncert s vědomím, že jsou tam možná nějaké malé chybičky. Ale raději než ztratit atmosféru jsme se je rozhodli na desce nechat. Možná je to našimi životními zkušenostmi a etapou počínající moudrosti, že se nám takové drobnosti už zdají nepodstatné. Navíc, právě chybičky tomu celému dodávají pel živého koncertu, vše je autentické.

O nové desce
- Název: Hradišťan & Jiří Pavlica & Spirituál kvintet & Dagmar Pecková
- Rok vydání: 2020
- Vydavatel: Indies Scope
- Obsah: záznam společného koncertu, známé skladby Hradišťanu, Spirituál kvintetu, společné skladby s operní pěvkyní Dagmar Peckovou, poprvé nahrané písně, například Joan Krstitel

Říkáte, že každý koncert je výjimečný. Co vám utkvělo v paměti z toho pražského na desce?
Tak zrovna v tomto případě měl Jirka Tichota právě hlasovou indispozici, někde se nachladil. Jelikož nezpívá, tak koncertu to nevadilo, ale v průvodním slově je možná slyšet, že Tichotův hlas je trochu neTichotův. Ale Tichota to skutečně je. (smích)

Proč jste se rozhodli vydat záznam koncertu jako novou desku?
Popravdě, vydání desky z těchto koncertů jsem zpočátku nakloněn nebyl. Řada věcí z něj už je i na jiných nosičích a vydávat CD kvůli té nové části repertoáru se mi nezdálo. Jiří Tichota byl stejně skeptický jako já. Ale muzikant a manažer Hradišťanu David Burda říkal, že je to škoda nevydat.

Čím vás přesvědčil?
Když pak začala pandemie, David všechno udělal, připravil a poslal nám pracovní verzi desky, ještě bez jakýchkoliv úprav. Po jejím poslechu jsme si oba, já i Jirka Tichota, řekli, že je to vlastně hezké. Že tato deska je dokumentem doby. Zachycuje něco, co už skončilo a nikdy se nebude opakovat. Spirituál už chystal rozlučkové koncerty, které, kdyby nepřišel koronavirus, měly být v dubnu v Lucerně. Takže teď tu desku vnímám jako zachycení okamžiku a spolupráce, jež se v této podobě děla naposledy. Tuto myšlenku zdůraznila smrt Dušana Vančury (zpěvák a kontrabasista Spirituál kvintetu zemřel v dubnu letošního roku, pozn. red). I kvůli jeho odchodu si nyní říkám, díky Bohu, že jsme naši spolupráci takto zachytili, už se nikdy nevrátí.

Za svoji kariéru a kariéru Hradišťanu máte na kontě desítky desek. Bude tato, i vzhledem ke zmíněnému, pro vás mít v řadě nějaké speciální postavení?
Každému CD věnují autoři a hudebníci opravdu maximum. Z vlastní zkušenosti i obecně vím, že do vůbec první desky dají úplně vše, i proto bývají tak dobré a zároveň nezkušené a v celé té nezkušenosti milé. Takže z řady bych vybral první desku s písněmi z doby napoleonských válek. Pak byly přelomové desky Pokoj Vám…, vánoční CD s komorním orchestrem Leoše Janáčka, jednoznačně album O slunovratu se zhudebněnými básněmi Jana Skácela. Nově vydávaná deska se výjimečnou stává právě tím, že zatímco řadu věcí z jiných CD můžeme nějakým způsobem vrátit, to, co je zachycené na novém dvojalbu, ne. Jeden člověk z těch, kteří na CD zpívají a hrají, už navždy odešel.

Zatím jen lehce jsme se dotkli tématu, které v posledních měsících rezonovalo opravdu všude. Jak jste prožíval období koronavirové pandemie?
Přinesla množství volného času a všichni jsme byli tlačení do strachu, samozřejmě jsem tedy také přemítal o smyslu věcí, o tom, co jsem v životě dělal a dělám dobře, co špatně, co bych měl změnit. A když jsem se zamyslel a přemýšlel jsem i o nové desce, tak jsem si řekl, že my nemáme co odvolávat, za co se omlouvat. A taky jsem si říkal, že děkuji za to, že mohu dělat to, co lidem přináší něco pozitivního, dává jim naději. Protože my zpíváme, jak je vidět třeba i na naší nové desce, pro lidi, zpíváme o lásce, víře v dobro a naději.

Nyní se celá společnost vrací do normálu, vrací se i Hradišťan a Jiří Pavlica na pódia?
Ano, opět začínáme hrát a hrajeme. Z nejbližších koncertů, které se týkají Moravy, mohu pozvat pětadvacátého června na Špilberk, kde budeme hrát s Hankou a Petrem Ulrychovými a skupinou Javory Beat. Je to naše nová spolupráce. I Hanka s Petrem a Javorama zpívají písně, které lidem něco dávají. Navíc stejně jako my mají obrovský repertoár, takže ta spolupráce dává smysl. V dalších týdnech hrajeme pak třeba na Velehradě, tam budeme mít koncert čtvrtého července, jedenáctého potom vystoupíme v Uherském Hradišti. Seznam všech koncertů je samozřejmě na našich webových stránkách.

A kromě koncertů máte teď jaké plány, na čem pracujete?
Nyní dokončuji smyčcový kvartet pro brněnské Graffovo kvarteto, premiéra bude v říjnu. Další věci, které průběžně připravuji a promýšlím, jsou dlouhodobější. Jedná se například o jeden opravdu velký projekt, podrobnosti k němu ale zatím neprozradím. Další chystám společně se zlínskou filharmonií a hosty. A napřesrok bude výročí sto let od narození Jana Skácela, k němu připravuji program pro Smetanovu Litomyšl.