„Je to opravdu už hodně let. Známe se ze skautu, kde jsme se scházívali a společně u táboráku hráli a zpívali převzaté písničky. Nakonec jsme se rozhodli založit kapelu, tehdy to byli jenom tři zpěváci a kytara. Později se k nám ale přidalo víc lidí a nástrojové složení se obohatilo. Když do kapely přišel Roman Loukota, začali jsme postupně hrát i vlastní písničky, které většinou píše právě on. V současné sestavě hrajeme poslední tři roky,“ vzpomíná na měnící se složení kapely šestadvacetiletá zpěvačka Drahoslava Královcová.

Na folkových písních, které tvoří osu jejich repertoáru, se nepodílí jen hlavní textař, autor a také kytarista Roman Loukota. Ten přiznává, že slyšet svoje texty upravené a naživo interpretované svými přáteli, stojí za to. „Na vzniku písničky se podílíme všichni. Já většinou na zkoušku donesu jednoduchý nápěv a text jako základ. Ostatní pak k tomu přidávají svoje nápady, až je z toho skladba. Slyšet ten výsledek je příjemný pocit,“ popisuje své dojmy z tvorby Loukota.

Inspiračních zdrojů k psaní má přitom nepřeberně. „Těžko říct, co mě vlastně inspiruje nejvíc. Hodně mě baví třeba Žáček, Nohavica nebo Plíhal. Na druhou stranu mě inspiruje i Nirvana. V podstatě cokoliv si člověk poslechne, něco to v něm zanechá,“ říká Loukota.

Na 3+1 nechybí

Horkou jehlou bývají jedním z tradičních hostů letovického letního Festivalu 3+1, mají však za sebou i mnoho jiných vystoupení v různých částech naší země. Jedním z posledních oficiálních ocenění, kterých se kapele dostalo, bylo druhé místo v soutěži amatérských kapel Boskovický kravál 2009.

Členové kapely si neužívají jen velké festivaly. „Máme příjemné zážitky z každého koncertu a z každého místa, které navštívíme. Z poslední doby byl pro mě nejhezčí asi koncert v Horním Smržově, kde jsme hráli v létě. Musím přiznat, že se nám tam tehdy moc nechtělo, ale atmosféra, s jakou nás tam přivítali, byla výborná,“ hodnotí nedávné zážitky Královcová.

Zároveň připouští, že deset let v jedné kapele má i své méně příjemné stránky. „Zažili jsme i pár krizí, to je pravda. Zvlášť odchody některých členů nebyly jednoduché. Paradoxně se složení kapely neměnilo ani tak kvůli nástupu některých z nás na vysoké školy. Vždycky se spíš jednalo o to, že si někdo našel partnera, založil rodinu a podobně. A i když to často mrzelo, člověku stejně nakonec nezbude, než odchod těchto lidí přijmout,“ vysvětluje Královcová.

Ona a její sestra Marcela, která kapele také propůjčuje svůj hlas, jsou přitom jedinými zástupkyněmi něžného pohlaví v sedmičlenném uskupení. „Někdy to není žádný med, prosadit si v kapele svoje. Je to i tím, že jsou mezi námi generační rozdíly, pánové v kapele jsou starší než já a sestra,“ usmívá se zpěvačka a příležitostná houslitka Královcová.

Hudebníci z kapely Horkou jehlou na začátek příštího roku chystají natočení svého prvního cédéčka. Fanoušci kapely o svých oblíbencích mohou najít více informací na internetových stránkách www.horkoujehlou.cz.