Regionální historie Petra Sychru zajímala odjakživa. Líbí se mu, že v ní jde především o životy skutečných lidí, kteří utvářeli dějiny daného místa. „K historii jsem se dostal už jako malý chlapec, hrozně rád jsem poslouchal, co babička vypráví. Byl jsem takové to dítě, co když se začalo vyprávět, tak si sedne a poslouchá. Od ní jsem se toho hodně dozvěděl. Právě díky babičce jsem se začal aktivně věnovat historii, především té regionální. V tom mě utvrdila ještě učitelka dějepisu na základní škole v Boskovicích," popisuje svoji cestu k celoživotnímu koníčku jednatřicetiletý Sychra.

Stačilo málo a milovník historie by se vyučil prodavačem. Ale náhoda tomu chtěla, že zrovna když končil základní školu, otevírali na Střední škole informačních a knihovnických služeb v Brně obor archivnictví. „Kdyby to nevyšlo, šel bych se učit na prodavače do Letovic," směje se. Stejnou náhodou se dostal i na brigádu jako průvodce do rájeckého zámku, kde provázel v letech 2002 až 2008. „Měl jsem to tam moc rád a stále tam chodím nárazově pomáhat. Ve studiu jsem pokračoval na Masarykově univerzitě v Brně. Samozřejmě jsem studoval archivnictví," vysvětluje muž. V tomto oboru také pracuje. Šestým rokem dělá archiváře v Moravském zemském archivu v Brně.

Jeho nejoblíbenějším obdobím je novověk, tedy sedmnácté až polovina devatenáctého století. S tím také souvisí kniha o Hugo Františku Salmovi. „Bude to moje první kniha. Ještě jsem se podílel na knize Dějiny průmyslu na Blanensku a Boskovicku, kde jsem se věnoval novověkému období, ta by měla vyjít také v blízké době," těší se archivář.

Při sbírání podkladů navštěvuje archivy v Blansku, Brně i v Praze. „Všechno je to úředničina, která nepostihne, jací lidé byli. Proto je důležité mluvit s pamětníky. Ti tomu dají lidský rozměr a někdy řeknou něco, co pro úředníky nebylo zajímavé a v archivu by se to nenašlo," přibližuje bádání. Zajímají ho také místní názvy. „S těmi se v archivu setkáte, ale jen pamětník může říct, kde to bylo. Místní názvy se také hodně vytrácí, mladí už tak nemluví a neznají je. Je škoda, že si lidé už tolik nepovídají," mrzí Sychru.

Ten se o své poznatky z místní historie také rád dělí s publikem. Už čtyři roky ve spolupráci s městem v Rájci pořádá přednášky na různá témata. „Každý rok také organizujeme procházku po historických zajímavostech města a zájezd. Letos bychom rádi jeli do Vídně, po stopách rodu Salmů," popisuje svoje aktivity spojené s městem.

Práce regionálního historika má svá specifika. „Je důležité psát nestraně, objektivně a nic nezamlčovat. Ale je také dobré vědět, co nezmiňovat. Povědomí na malé obci zůstává dlouho a pak to zbytečně jiskří starou zlobou. Je zbytečné na někoho vytahovat starou špínu, ono se to o něm stejně ví," dodává.

KATEŘINA MIKULÁŠKOVÁ