V dalším díle seriálu přinášíme informace o vývoji hokeje v Bořitově.

Historie
První hokejová sezóna v Bořitově se datuje lety 1940 – 1941. Tehdy se parta nadšenců o hokej začala scházet na rybníku u Váňového mlýna. První hokejové zápasy sehráli jako neregistrovaní například s mužstvy Lysic, Doubravice a Dolní Lhoty.

První oficiální oddíl ledního hokeje byl založen před zahájením sezóny 1942-1943, kdy mužstvo hrálo tehdy nejnižší soutěž - IV. třídu. Soupeři mu byla například mužstva Šebetova, Startu Brno a Moravanu Brno. V okresním derby Bořitov porazil Šebetov 6:1. Tuto soutěž Bořitovští vyhráli a o postup do II. třídy se v kvalifikaci utkali s ostatními vítězi IV. třídy, jimiž byla mužstva Drásova, Štěpánovic a Studence.

Turnaj byl sehrán na rybníku v Bořitově dne 21. února 1943 a po vítězstvích nad Drásovem 10:0, Štěpánovicemi 4:1 a nedohraném utkání se Studencem za stavu 0:1 domácí postoupili do II. třídy. V ní hned v další sezoně patřili k favoritům, což také svými výsledky potvrdili.

Mužstvo nastupovalo v této sestavě: Brankáři: Bohuslav Müller (jednička týmu), Oldřich Včelař. Obránci: Josef Horák, Tesař Ladislav z Rájce 1. útok – Antonín Janíček (nejlepší hráč mužstva), Břetislav Kupsa, Hádler František 2. útok – Hugo Kučera, Václav Kupsa, Jan Staněk. Dalšími hráči byli Plch z Dolní Lhoty, Jirka Řehořek z Rájce (zemřel v roce 1945 na tyfus) a Miloš Havíř.

Prvním vedoucím hokejového oddílu byl velký sportovec a nadšenec hokeje pan Fojt Antonín starší a duší celé činnosti oddílu byl pan Rudolf Čupera. Mužstvo nastupovalo v zelených dresech se žlutými čísly a vyšitým znakem SKP, což značilo Sportovní klub Bořitov. Se dřevem na výrobu mantinelů pomohl podnikatel s dřevem pan Tenora a nápis SKB na dresech vyšily místní ženy. Hokejky si hráči nakupovali od pana Baráka z Černé Hory.

Ke konci války hrálo mužstvo několik zápasů na hřišti za Sokolovnou, které mělo již několik světel pro hraní večerních zápasů.
Po ukončení války nebyla příhodná doba pro hraní hokeje, vázla organizace soutěží, a proto mužstvo hrálo jen se soupeři z okolí, například zápasy Černá Hora – Bořitov 6:2, Velen Boskovice – Bořitov 5:2, Bořitov – Řečkovice 4:4.
V té době několik hráčů přešlo do jiných klubů a hokej v Bořitově skončil v roce 1948.

Nová etapa

Další úspěšná etapa bořitovského hokeje začala v roce 1970, kdy byl 6. února ustaven hokejový oddíl. Ve vedení oddílu se vystřídali Josef Šebek starší, Jiří Machan a Jaroslav Zerák. Členové oddílu se pustili s nadšením do práce a v areálu za Sokolovnou vybudovali nové kluziště a mantinely, studnu pro stříkání ledu, ve sklepních prostorách Sokolovny vybudovali žákovskou a dorosteneckou šatnu.

V okresních soutěžích hrála mužstva mužů, dorostenců a žáků. Žáci pod vedením trenéra Matouška vyhráli okresní přebor, spartakiádní turnaj a Okresní pohár SČSP. Na těchto úspěších se podílel Miloš Sýs, Roman Holas, Josef Šebek, Pavel Filouš a Petr Filouš, Bob Reška, Antonín Fojt, Petr Mareček, Bohumil Ondra, Petr Ondra, Jirka Pavlů a mnoho dalších. V dorostu tyto hráče pak vedl Josef Horák. Dalšími trenéry byli u žáků Mirek Verner a Franta Ostrý.

Tato druhá etapa bořitovského hokeje skončila koncem 90. let. Nejprve ukončili činnost dorostenci, poté žáci a nejdéle hráli okresní soutěž muži. Důvodem ukončení činnosti oddílu byly jednak nepříznivé podmínky, kdy nebylo možno připravit na domácím kluzišti led, mužstvo proto muselo hrávat svá utkání na umělém ledu v Blansku a v Boskovicích, což zvyšovalo náklady, dalším z důvodů byly i personální problémy u hráčů a funkcionářů.

Osobnosti

Z bořitovských hráčů to nejvýše dotáhli Marek Matoušek, který hrál na vojně II.ligu za VM Vyškov, a Zbyněk Ostrý, který chytal II. ligu za VTJ Kroměříž

Informace poskytl pan František Ostrý, o období 1940 až 1948 čerpal z vyprávění někdejšího hráče Huga Kučery.

KOLEKTIV AUTORŮ