Pohádky květinové víly – kapitola 12. Pan Špenát

Začal podnikat. Vlastní rozsáhlá pole, na nichž pěstuje a sklízí, podle jeho názoru, tu nejzdravější zeleninu, a to špenát. Víly i ostatní zvířátka jsou jeho nejlepšími zákazníky. A protože je pan Špenát natolik hodný a laskavý, že by „rozdal i své srdce“, prodává všem obyvatelům z naší říše špenát levněji než sousedním a zahraničním zákazníkům. Víly pečou výborné špenátové koláčky. Jejich recept si vyžádala i panda Eliška, která jím nyní zásobuje cukrárnu, protože není nad zdravou stravu. A zákazníci takovou špenátovou delikatesou nepohrdnou. Ještě si olizují jazýčky.

K podnikání se pan Špenát dostal díky svému bratranci, který žije na druhém konci světa. Je majitelem plantáží. Prodává tu nejlepší a nejvoňavější kávu na světě. Tu si můžeme dát také u Elišky v cukrárničce, kdy se nám zamane, protože je jí pan Špenát zásobován. A on pošle naopak svému bratranci bedny se zdravým špenátem.

„Zdravím vás, pane Špenáte,“ přeje obchodníkovi Eliška hezký den a vchází dál.
„Vítejte u nás, Eliško,“ odvětí pan Špenát.
„Přišla jsem nakoupit kávu, docházejí nám v cukrárně zásoby a tato jde rychle na odbyt,“ rozvykládá se Eliška.
„To mě těší. Že je mezi zákazníky stále oblíbená.“

Pohádky květinové víly – kapitola 11. Fialka a Zvoneček

„Ale nejen mezi zákazníky. Já si na ní také ráda smlsnu,“ odvětí. „Kolik jí chcete tentokrát? Přidám pro vás zdarma alespoň troje balení.“„Vezmu si jako vždy devět balení. Anebo víte co, přidejte mi ještě troje k tomu. Alespoň si zákazníci pošmáknou, už ta vůně vás nabudí do nového dne,“ dodává Eliška a skládá balení kávy do dvou velkých barevných nákupních tašek.

Jakmile zaplatí, dává se s panem Špenátem do řeči. Eliška je tak trochu upovídaná ženská, která ráda klábosí o čemkoliv. Sotva je v půli historky, z výkladních oken se žene z venku nějaký podivný kouř. Pan Špenát se vyděsí a hned vyběhne ven, zda mu nehoří dům, protože dým se táhne směrem od jeho zahrady.

„Pane Špenáte, vždyť vám hoří špenátové pole,“ vyděšeně na něj volá Eliška, která vyběhla těsně za ním.
Pan Špenát se nezmůže ani na slovo a volá manželku na pomoc. Eliška běží pro pana hajného, na pomoc přichází i spisovatel Honzík a pomáhá hasit dokonce i myška Agáta. Přiběhne polovina říše a snaží se uhasit poslední plameny.

Pohádky květinové víly – kapitola 10. Tajemná chaloupka

Pro pana Špenáta je to však holé neštěstí. Shořela mu všechna úroda. Nešťastný podnikatel je z toho celý mrzutý. Zpráva se rychle donese i ke květinové víle Lilianě, která přichází se skřítky na pomoc. Ti však spatří vyhořelé pole. „Pane Špenáte, nebojte nic, zasadíte nový špenát a bude dobře. Přivedla jsem vám pomocníky, kteří se nebojí práce a rádi se přičiní.“„To bych řekl,“ mrkne na pana Špenáta Flíček s Ručičkou. „Ale, té škody!“ dodá rozmrzele, ale je rád, že má najednou tolik nových pomocníků.

Pana Špenáta mají v říši všichni rádi, proto mu spěchají na pomoc, aby mohl co nejdříve sklízet úrodu. Práce jim jde od ruky. Skřítci si u toho pobrukují veselé písničky, až tím nakazí i ostatní pomocníky, kteří se k nim přidávají. I květinová víla panu Špenátovi pomohla. Mávnutím kouzelného proutku se postarala o to, aby pole nebylo i nadále spálené od ohně, který zapálil nejspíše nějaký budižkničemu. Ostatní práce už byla na skřítcích a ostatních zvířátkách, která panu Špenátovi ráda pomohla.

Za pár hodin se mohli pyšnit. Práce byla dokonána.
„Teď se všichni, přátelé, hoďte do gala a večer o sedmé máme sraz v Eliščině cukrárničce. Zvu vás na kafčo a laskonky za tak skvěle odvedenou práci,“ praví pan Špenát a je mu mnohem lépe na duši, že vše dobře dopadlo. I ostatní zvířátka mají radosti na rozdávání. Jak se říká: „Práce šlechtí.“

A takto se u nás daří všem, kteří umí podnikat – a zvláště smlouvat.

Autor: Jitka Ježková