Obyvatelé Habrůvky se krátce poté, aby zvýšili bezpečnost v obci při podobných živelných pohromách, rozhodli založit vlastní sbor dobrovolných hasičů. Stalo se tak 2. května 1901. Příští rok tak v Habrůvce oslaví sto deset let od založení tamního hasičského spolku. „Zasahujeme při drobnějších požárech v okolích, při přívalových deštích čerpáme vodu ze sklepů. Na větší akce nemáme vybavení a musíme se spolehnout na profesionální záchranáře,“ řekl starosta sboru hasičů z Habrůvky Štefan Bujtar.

V současnosti má habrůvecký sbor dobrovolných hasičů pětapadesát členů včetně několika žen a družstva mládeže. Kromě výjezdů do terénu se tamní dobrovolní hasiči podílejí i na kulturním životě v obci. „V létě pořádáme zábavy a pro děti děláme Dětský den. Na plesy nebo bály nemáme bohužel v Habrůvce vhodné prostory,“ dodal Bujtar s tím, že se habrůvecký sbor pravidelně účastní také okrskových soutěží v požárním útoku. Družstvo mládeže soutěží v programu Plamen. Jako pořadatelé stojí již několik let za Memoriálem Vlastimila Trnečky, při kterém záchranáři soutěží v požárním útoku.

Spolupráce s radními Habrůvky podle Bujtara funguje dobře. „Nemůžeme se stěžovat. Obec nám pomáhá. Nechala nám například opravit hasičskou zbrojnici,“ řekl starosta habrůveckých hasičů.

Při založení spolku stálo před více než sto lety pětadvacet habrůveckých občanů v čele se starostou obce Františkem Kartousem. V Habrůvce bylo tehdy osmaosmdesát stavení v nichž žilo přibližně šest stovek lidí. Vybavení k hašení požárů nebylo kdovíjaké. Obec měla k dispozici dvě lejtny na vodu, po dvou žebřících a hácích. Obecní stříkač byl podle dobové kroniky vhodný spíše na stříkání včel než na hašení ohně.

Po založení spolku si Habrůvečtí pořídili od firmy R. H. Smékal novou čtyřkolovou ruční stříkačku, dvoukolový naviják, osmdesát metrů hadic a další vybavení. V roce 1928 v Habrůvce zbořili starou obecní zvonici a místo ní postavili nové požární skladiště. O čtrnáct let později si pak hasiči získali moderní dvoukolovou stříkačku a tři sta metrů hadic, aby svůj arzenál na sklonku čtyřicátých let doplnili o svůj první automobil. Toto vozidlo jim vydrželo až do roku 1966. O pět let později, je nahradilo auto T 805, které jim sloužilo dalších deset let. V současnosti mají Habrůvečtí k dispozici starou Avii a Volkswagen Transporter. „Cisternu se stříkačkou nemáme. Z vybavení by se nám hodilo plovoucí čerpadlo, které bychom určitě využili. Také by bylo potřeba pořídit nové hadice,“ dodal Bujtar.