Vašák: Nedal jsem penaltu a prémie byly fuč

Osobnost Deníku

Sychra dotahuje čelo kanonýrů I. B třídy, v Brně pálil dvakrát. A Cetkovice válí

Zapsal další dvě trefy, díky kterým se posunul už na pátou příčku střelců A skupiny I. B…

Přečíst článek >

Bývalá opora záložní řady ČKD Blansko se narodila 21. února 1965 v Novém Městě na Moravě. Vašák do deseti let bydlel nedaleko Bystřice nad Pernštejnem v obci Zlatkov. „Těžce nesu, že Bystřice má v divizi teď o třináct bodů víc než Blansko. Myslím, že tamní funkcionáři dělají fotbal dobře. Šli koncepční, trpělivou cestou a hlavně mají zázemí. To v Blansku nemáme. Jen těžko u nás budete hledat dvacetitisícové město, kde neproběhly za posledních patnáct let významné opravy fotbalových areálů. Včetně vybudování umělého trávníku. To je demotivující pro hráče, trenéry, správce a vůbec všechny, kteří do fotbalu dělají. Snad se to tento rok změní," doufá bývalý fotbalista a nyní funkcionář FK Blansko.

Za žáky s Kukletou

Na své fotbalové začátky vzpomíná Vašák s oblibou. „Po přestěhování do Blanska jsem začal hrát za žáky ČKD pod vedením trenéra Pavla Zajíčka. Pravidelně jsem nastupoval také za jihomoravský výběr žáků společně s dnes už nežijícími výbornými fotbalisty Romanem Kukletou a Jiřím Vaďurou. V dorostu mě vedl Josef Šenkeřík," vzpomíná.

Mezi patnáctým a šestnáctým rokem hrál jeden rok v Zetoru Brno, kde ho trénoval kouč Jan Mendlík. Vašák si tehdy zahrál i v dorostenecké lize. Poté přišla nabídka od trenéra Harašty jít hrát za brněnskou Zbrojovku. „Já se však rozhodl pro studium. Měl jsem obavy, zda bych zvládal slušně studovat gymnázium a každodenně trénovat," poznamenal Vašák.

V sedmnácti pak přišel první start za A mužstvo blanenské Kolbenky, které vedl legendární trenér Ivan Študent. „Pamatuju si to jako dnes. Hrálo se v 10:15 proti VTJ Kroměříž. Já měl své první kopačky Adidas Copa Mundial, tehdy je nešlo vůbec sehnat. Hrál jsem pravého záložníka a připadalo mně vše hrozně rychlé, možná proto, že to byli vojáci," zavzpomínal Vašák na první start v áčku mužů.

Na jeden z prvních gólů za áčko mu ve Žďáře nad Sázavou nahrál Šuťa Malits (Alexandr Malits st., pozn. autora). „Rychle rozehrál standardku a já z voleje přeloboval brankáře. V dresu ČKD jsem měl možnost zahrát si také proti české reprezentaci, kdy se na stadionu na Údolní tísnilo 5 000 diváků. Velké návštěvy přišly i na pohárový zápas s Baníkem Ostrava a barážový zápas o postup do divize s Hulínem. Divize byla hodně náročná soutěž. Třeba za juniorku Baníku proti nám nastoupilo deset hráčů z ligy a my tam uhráli skvělou remízu," vrátil se k památným bitvám bývalý hráč ČKD Blansko.

Podle něj se Blanenským tehdy nedařilo v Hranicích a Bruntále, těžké zápasy byly i proti oběma týmům Karviné a vůbec proti všem mančaftům ze severní Moravy. „Vybavuji si, že ve Frýdku-Místku jsem pět minut před koncem nedal penaltu, prohráli jsme 1:0 a prémie byly fuč. Samozřejmě pro divizní fotbal byly tehdy velmi slušné podmínky, a to i v zaměstnání. V dnešní době obdivuji kluky, kteří hrají v divizi a ve třetí lize, věnují tomu čtyři pět dnů v týdnu, k tomu mají zaměstnání a rodinu. Odměna za čas strávený na hřištích je mnohdy symbolická, protože sehnat do těchto soutěží peníze je stále obtížnější," uvědomuje si Miloš Vašák.

V roce 1992 pak poctivý pracant záložní řady ČKD Blansko okusil i zahraniční štaci. „Mančaft se začal trošku rozpadat. Odešlo několik opor a velmi zásadně se u nás měnila i ekonomika. Fabrika ČKD přestávala fotbal podporovat, a tak jsem využil nabídky rakouského klubu AFC Haugsdorf a v sedmadvaceti poprvé a naposledy přestoupil," popsal odchod z blanenského týmu.

Zároveň si podle svých slov uvědomil, že fotbal byl pro něj jen koníčkem. „Přestože jsem byl v nejlepší formě, tak jsem šel raději cestou vzdělávání. Rakouský model (tréninky v 19:30) mně vyhovoval a já tak mohl skloubit solidní zaměstnání s koníčkem. A to trvalo spoustu let. Odehrál jsem povedené sezony se spoluhráčem z ČKD Betlémem (Milan Nejezchleba, pozn. autora), Mirkem Loulou a Romanem Mokrým. Několik roků jsem zde také trénoval. Jsem rád, že jsem se mohl aktivně fotbalem bavit tolik roků. Bylo to také díky tomu, že se mi vyhýbala zranění," dodal.

Fotbalové geny

Fotbalové vlohy po Vašákovi zdědili i jeho synové. Miloš (1987) nyní nastupuje v týmu lídra okresního přeboru TJ Vilémovice. Mladší Andrej (1992) obléká dres farmářského Bořitova v I. A třídě, skupině A.

BORIS HASA

JAN CHARVÁT