Nejdříve postup z krajského přeboru do divize, kde blanenští fotbalisté naposledy hráli v polovině devadesátých let. Na podzim drží tým trenéra Petra Vašíčka a asistenta Tomáše Šenka ve čtvrté nejvyšší soutěži fantastické druhé místo. Začíná se mluvit o možném postupu do třetí ligy.

Na jaře se Blansko dokonce dostává do čela soutěže. Několik kol před koncem v samém finiši divize je Blansko druhé. O skóre za Hulínem. V sobotu je čeká derby s Boskovicemi. Vašíček ani Šenk však už tým nepovedou.

Na začátku týdne opustili po neshodách s vedením klubu lavičku blanenského týmu. „Postupem času se mi otevřely oči. V zákulisí klubu je něco shnilého,“ přiznává Vašíček, pod jehož vedením dosáhl blanenský fotbalový tým v poslední době výrazných úspěchů.

Pět kol do konce soutěže, kterou jste měli báječně rozehranou. I přes výsledkovou krizi v posledních kolech je Blansko v divizi stále v kontaktu se špicí. Vy však odcházíte. Pro fanoušky blanenského týmu to musí být šok …
Odcházím od svého vlastního dítěte, které jsem v podstatě spoluvytvořil. Strašně moc mě to mrzí. Bohužel. Okolnosti ze zákulisí klubu mě přinutily k odchodu.

Můžete být konkrétnější?
Není žádné tajemství, že fotbalový FK Apos Blansko má finanční problémy. Klub některým hráčům dluží peníze.

Nám přitom prezident klubu, pan Linkenseder, před startem jarní části divize tvrdil, že finanční krize je pryč. Že se jednalo o přechodné období v zimních měsících …
Už se to táhne poměrně dlouho. Od půlky ledna. My, jako trenéři, jsme na hráče apelovali, ať vydrží a jsou trpěliví. Situace se vyřeší a bude dobře. Po dobu těch čtyř měsíců kluci poctivě pracovali. Peníze si zasloužili. Bohužel je stále nedostávali.

Jak se k tomu stavělo vedení klubu a výbor?
Říkali, že peníze budou. Já s asistentem Tomášem Šenkem jsme oslovili bývalého funkcionáře blanenského fotbalového klubu. Přislíbil poskytnout určitou částku s tím, že polovina obnosu půjde hráčům. Peníze převzal funkcionář pan Břetislav Strážnický s tím, že je podle naší ústní domluvy v termínu vyplatí hráčům. V pondělí dvanáctého května byl nejzažší termín. Já se hráčům zavázal, že dlužné peníze dostanou.

Nestalo se tak, že?
Ne. Na výboru jsem se ptal, co stalo. Dotyčný funkcionář mi tvrdil, že nic takového neslíbil a že se domluvil se sponzorem jinak. Já s tím člověkem ale mluvil. Byl z toho dost rozčarován a znechucen. Nakonec šly peníze na vyrovnání cestovních příkazů a také pohledávek vůči trenérům. Já se s tímto postupem neztotožnil. Domluvili jsme se úplně na něčem jiném.

A položil jste funkci trenéra. S vámi odchází i asistent Tomáš Šenk …
Do debaty vstoupil prezident klubu pan Linkenseder. Tvrdil, že s hráči je domluven jinak. Že peníze bude vyplácet on. Jakým způsobem a kdy rozhodne on sám. Jestli se to někomu nelíbí, tak může jít. Já nejsem člověk sám na sebe. Jsem týmový hráč. Strašně mě to v ten moment mrzelo. Já to byl, kdo se hráčům zaručil, že peníze dostanou. Nedodržel jsem slib. V tu chvíli jsem si řekl, že nemá cenu za takových podmínek dál v klubu pracovat. Skončil i můj asistent Tomáš Šenk. Odešel jsem ale s čistým stolem. Klub pohledávky vůči mně vyrovnal.

Prezident klubu Radomír Linkeseder má pověst nekompromisního člověka, který jde tvrdě za svým …
Blansko byla první moje trenérská štace. Blanenský tým pro mě navždy zůstane v srdíčku. Postupem času se mi však otevřely oči. Situaci v klubu vnímám jako kult jedné osobnosti. Já jsem pro týmovou práci. Když to řeknu lidově, tak víc hlav víc ví. Třeba moje rozhodnutí dá impuls k nějakým změnám. Pořád mi přijde, když to vezmu zpětně, že v zákulisí klubu je něco shnilého. Spoustu hráčů může moje rozhodnutí mrzet, ale já ho zpět nevezmu. Stojím si za svým. Probíral jsem to i s rodinou. Neříkám, že bych se třeba někdy nevrátil, ale s některými lidmi z vedení klubu prostě nevyjdu.

Přitom z venku vypadalo vše v pořádku. V divizi jste si dlouho počínali suverénně …
Vše bylo ok díky výsledkům. Kluci dřeli. To byl pro mě super pocit, i když jsem věděl, že vše v pořádku rozhodně není.

Do konce soutěže už chybí jen pět kol. Nešlo situaci nějak ustát a vyřešit ji po sezoně? Přece jen rok a půl nejen vaší práce skončí tímto způsobem …
Je to strašně těžké. Určitě budou dva tábory. Jeden mě odsoudí a druhý mi dá za pravdu. S hráči jsem telefonoval a vysvětlil jim svůj postoj. Mrzí mě ještě jedna věc. Po dlouhých letech se tady v Blansku dal dohromady tým, který mohl něco dokázat. Dost hráčů, které kdekdo odepisoval, pomohlo udělat fantastické výsledky. Před nedávnem mnozí posílali třeba Libora Škvareninu do fotbalového důchodu. Nebo Radim Farník. Ten po dlouhodobém zranění udělal pro tým také strašně moc. Fajn parta a super vztahy s hráči. Bohužel. Kluky jsem přesvědčoval, ať divizní soutěž dohrají důstojně.

Už víte, kdo blanenský tým povede místo vás a asistenta Šenka?
Nevím. To už je věc vedení klubu.

V sobotu je na programu regionální derby Boskovice Blansko. Co máte v plánu?
Vezmu si na zápas asi černý brejle. Protože nějaká ta slza zřejmě ukápne. Ne vážně. Já tím mančaftem žil a dýchal. Jenže takovej už je někdy život. Klukům fandím a držím palce. Když vyhrají, já budu ten první, kdo vstane a zatleská jim.