Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Jak se vám líbila premiéra v blanenském dresu?

Spíš doufám, že se líbila lidem, že jsme je trochu pobavili fotbalem i výsledkem, o to mi šlo ve fotbale vždycky nejvíc. Bylo asi šest set diváků, což je na divizi skvělá návštěva, protože já nižší soutěže sleduji celkem hodně. A divize je kvalitní soutěž, kterou bohužel v Brně nemáme.

Sbíral jste balony, připravoval šance spoluhráčům, jste spokojený se svým výkonem?

Sebe tolik neřeším, akorát se snažím, abych byl připravený na zápas. Věřím, že mančaftu jsem schopný pomoci. Lidé byli nadšení, fandili, myslím, že odcházeli spokojení domů. Už jsme si s klukama říkali, že by bylo fajn, kdyby příště zase přišli.

Souhra s týmem byla podle vašich představ?

Tým mi balony dokáže dát, já to musím zúročit, proto jsem sem přišel. I když se samozřejmě něco nepovedlo. Mě těší, že kluci chápou, že když dostanu balon, umím ho pak dát. Já to ani nepovažuji za umění. Je to spíš o tom, že díky zkušenostem je to moje povinnost. Protože co si budeme povídat, dozadu toho moc neudělám. Dá se říct, že nepomůžu vůbec, zaměřuji se jenom na ofenzivu, soustředím se, abych dobře kopal standardky, připravoval šance nebo sám gól dal.

Takže spoluhráči si už zvykají na váš styl?

Co se týče kluků, nemám absolutně žádnou výtku, moc dobře vím, jak to v prvních zápasech bývá. Podržel nás gólman a výborně se připravil v koncovce Trtílek. Říkal jsem mu, že může být nejlepší střelec divize, protože si umí do šance naběhnout. A kluci v záloze jsou schopní nás doplnit. Samozřejmě víme o tom, že tam byla vrátka dozadu, což je dobře, protože nepodlehneme uspokojení. Věřím, že si to v týdnu vyříkáme, nebýt zásahů gólmana, určitě jsme dostali gól.

Aniž bych se vás chtěl dotknout, ne všichni čekali, že na hřišti vydržíte celý zápas…

Já už umím dobře odpočívat. Je pravda, že i mladí kluci mi vyčítají, že jsem pořád rychlý, já si to ani nemyslím, spíš jsem zkušený a taky na některých věcech už jsme domluvení se spoluhráči. To, že jsem vydržel celý zápas, je o tom, že opravdu nebráním. Za to děkuju spoluhráčům i toleranci trenéra. Kluci makají a plní úkoly za mě směrem dozadu. Pak je moje povinnost to nahradit vepředu.

I hráči soupeře se k vám chovali slušně. Cítil jste z jejich strany respekt?

Ten bude trvat maximálně dva tři zápasy, pak už přijde okopávaná. Byl jsem půl roku v Rakousku, tam to byl úplný extrém, nikdo se se mnou nemazal, ani mě neznali. S tím lehce počítám. Jak říkám, jsem stále jedním břichem v ofsajdu a musím počítat s tím, že po mně půjdou. Tentokrát jsem zažil, že stoper Přerova přiznal roh, já jsem to pak vrátil na druhé straně. Myslím si, že to k fotbalu patří, líbí se mi to, musím ho moc pochválit. Je to i dobrý příklad pro mladé, že se k tomu dá takhle přistupovat.