„Výsledky nás těší, ale až mistrovské zápasy ukážou, jak na tom jsme," upozorňuje v rozhovoru Škaroupka.

Převzal jste v zimě tým Ráječka. Jaký máte cíl pro jaro?

Dostat se na špici krajského přeboru. To umístění, kde jsme, podle mě neodpovídá kvalitám týmu.

Jste spokojený se změnami, které jsou v týmu, nebo byste chtěl ještě nějaké další posily?

Já si myslím, že by to bylo zbytečné. V současnosti máme dvacetičlenný kádr, který má na to, hrát v horní polovině.

Kdo bude v bráně jedničkou?

Jasno o brankářské jedničce ještě nemáme.

Změní se nějak herní projev Ráječka oproti tomu, když tým vedl trenér Zapletal?

Dělali jsme to spolu, u týmu jsem fungoval jako asistent. Teď se změnila hra tím stylem, že jsme se víc zaměřili na napadání soupeře a větší agresivitu, abychom donutili soupeře k chybám.

To znamená větší nároky na fyzičku…

Je to fyzicky náročnější. Zatím kluci chodí trénovat. S Honzou Zichem se domlouváme, co se bude na trénincích dělat. Využíváme umělého povrchu malého hřiště i okolí Ráječka, abychom nějakým způsobem tu fyzičku nabrali.

Když jste se přihlásili do silné skupiny líšeňského turnaje, málokdo čekal, že byste dopadli tak dobře. Třetí místo a jen jedna prohra, to je překvapení.

Je to příjemné překvapení, jsem rád, že to takhle i vypadá. Hra byla myslím dobrá, ale nijak to nepřeceňuji, rozhodující zápasy začnou za dva týdny. Až v nich se ukáže, jestli ta příprava k něčemu byla.

Leckdo vás před turnajem podceňoval, přeci jen v minulých letech byla zimní příprava vlažnější a někdy jste měli i problémy postavit tým.

My jsme tu A skupinu už jednou hráli, ale to bylo v době, kdy jsme neměli tak široký kádr. Měli jsme třináct nebo čtrnáct lidí a pak jsme to dohrávali s dorostenci a hráči béčka. Výsledky pak podle toho vypadaly. Teď se nestalo, že bychom se nesešli. Na každém zápasu jsme měli dost hráčů. A dělali jsme to tak, že každý dostal příležitost hrát aspoň poločas, protože deset minut nikomu nic nedá.

Které zápasy byly pro vás bez ohledu na výsledky nejpřínosnější?

Dost nám dal zápas s dorostem Zbrojovky. Jsou běhaví, hrají agresívně, napadají. Museli jsme se jejich hře přizpůsobit. Moc času nám na rozehrávku a kombinaci nedali. To byl jediný zápas, kde jsme nějak moc nenapadali, spíš jsme bránili od půlky a chodili do brejků. Dobré utkání jsme odehráli i přes prohru s Líšní. Tam jsme zahodili šance, oni dali v poslední dvacetiminutovce branky a tím pádem jsme to prohráli. Ale byla to jediná prohra na turnaji.

Jaký vás teď čeká program?

V sobotu hrajeme na Spartě s Cvrčovicemi a příští neděli v areálu VUT s Lipovcem. My jsme si už na začátku přípravy řekli, že po tom náročném turnaji a těžkých soupeřích ten závěr pojmeme jako takové doladění.

Takže si hráči před sezonou můžou zvednout střelecké sebevědomí?

To je dvousečné, můžeme si zvednou sebevědomí, nebo si ublížit.