Reprezentace je pro mě obrovský zážitek, říká nejlepší střelec ligy Paděra

S náskokem 24 branek suverénně ovládl 1. Italcars ligu na Blanensku a po podzimu vede tabulku střelců i v celostátní Lize malého fotbalu. „Možná to není jen o štěstí, každopádně mám okolo skvělé spoluhráče," říká Paděra, který je nominovaný i na ocenění pro nejlepšího fotbalisty za rok 2015 v Malé kopané Blansko.

Ve vašem podání to vypadá, že není nic jednoduššího než si někam naběhnout a trefit bránu. Jak je ale možné, že nikomu jinému to tam takhle nepadá? Nebo spíš, že vám to tak padá, protože každý, kdo někdy hrál fotbal, ví, že to zas tak jednoduché není?

Nevím, možná to není jen o štěstí, asi mám i dobrý výběr místa a klid v zakončení, možná pomáhají i zkušenosti z velkého fotbalu. A hlavně mám okolo sebe spoluhráče, kteří mně ty šance připravují.

Do šancí se dostávají i ostatní, ale těch branek nedávají tolik…

Je pravda, že šancí máme spoustu, i já jich ještě dost nedávám. Mám radost, že se mi daří, ale hlavně bych si přál, aby to ještě nějakou dobu vydrželo.

Vy přitom malou kopanou nehrajete moc dlouho.

Asi dva roky. Předtím jsem ji nehrál a dokonce ji trochu zavrhoval. Kdyby mi před pár lety někdo řekl, že budu nejlepším střelcem reprezentace na mistrovství světa i Evropy a mistr republiky, myslel bych si, že je blázen. Velký fotbal mě sice živí, ale díky malému jsem se zviditelnil, Filip Juda se o to neskutečně stará, myslím, že jdou dobrou cestou a že za pár let bude malá kopaná ještě někde jinde.

Jak hodnotíte podzim výběru Blanska v Lize malého fotbalu?

Třetí místo je perfektní, nevěděli jsme, do čeho jdeme, ale chtěli jsme hrát do toho třetího místa. Navíc máme ztrátu jen čtyři body na vedoucí Prahu a Most. Na jaře ještě zkusíme zabojovat. Jenom škoda, že jsme nedokázali bodovat venku, i když jsme věděli, že to bude těžké.

Jenže na jaře vás čekají hlavně zápasy venku, nemáte z toho obavy?

Trochu ano, ale pokud se budeme scházet v silné sestavě, věřím, že můžeme uspět. Každopádně doma a venku je to velký rozdíl, zatím nejhorší to bylo v Příbrami, tam bylo vyloženě nepřátelské prostředí, od začátku do konce to tam bylo nepříjemné. Snad už to bude jinde klidnější a nebudou nás tam čekat nadávky. V porovnání s tím se hraje soupeřům u nás v Boskovicích velice dobře, i když chodí spousta diváků.

Máte v Lize malého fotbalu osvědčené spoluhráče, kteří vám vyhovují, nebo se to mění?

Rozumím si se všemi, trenér mě nejčastěji nasazuje s Honzou Koudelkou. Jsme na sebe zvyklí, doplňuje nás vepředu Zdeněk Fladr, který hraje také za Prostějov, takže je to výborný fotbalista. No a ještě Lukáš Martínek s Honzou Havlíčkem, se kterými se znám odmalička, takže si nemůžu stěžovat.

Můžete srovnat republikovou soutěž s blanenskou 1. Italcars ligou v malé kopané, kde hrajete za Sadros Boskovice?

To jsou úplně jiné soutěže, co se týká rychlosti i kvality. V blanenské soutěži jsou tak dva tři zápasy na vyšší úrovni s několika silnými soupeři.

Přesto jste se Sadrosem letos titul nezískali. Příští rok už využijete zkušeností z reprezentace a z celostátní ligy?

Nebudu vyhlašovat, že příští rok vyhrajeme, i když si to přejeme. Letos jsme taky chtěli vyhrát a nezvládli jsme dva klíčové zápasy s Černou Horou a s Lhotou u Lysic. A zkušenosti z ligy už mají i hráči z dalších oddílů, určitě to nebude jednoduché.

Máte za sebou s reprezentací dvě mistrovství Evropy a jedno mistrovství světa, na co z reprezentace nejraději vzpomínáte?

Úplně na všechno, je to pro mě obrovský zážitek. V Černé Hoře se mi povedlo pár zápasů, na mistrovství světa do USA už jsem jel v lepší pozici a tam to byl velice silný zážitek. Na zápase s domácím týmem bylo čtyři a půl tisíce lidí, viděli jsme kus Ameriky, to nemůže nic překonat. A letos v Chorvatsku bylo mistrovství Evropy mediálně sledované, spousta přímých přenosů, zase to byl velký zážitek. Reprezentovat je vždycky čest.

Nemrzí vás proto, že vám nakonec medaile unikla?

Mrzí, ale zase přibylo týmů a kvalita šla nahoru, bylo tam podle mě dvanáct, třináct vyrovnaných soupeřů. V zápasech pak rozhodují maličkosti. My jsme bohužel v semifinále narazili na velice silné Rumuny, se kterými jsme prohráli až na penalty, a nesedl nám ani zápas o třetí místo s Bosnou.

Hrajete za Břeclav. Nechybí vám ty góly nastřílené v malé kopané ve velkém fotbale?

Tam mám jinou roli, hraji středního záložníka, spíš se ode mě čeká rozehrávka, v malé kopané mám za úkol hlavně střílet góly a taky si to užívám.

A nevadí vedení klubu vaše angažmá v malém fotbale?

Nadšení z toho moc nejsou a já je chápu, ale musím jim poděkovat, zatím mi vždycky vyšli vstříc a uvolnili mě i na reprezentační akce.

Zůstanete v Břeclavi?

V těchto dnech to právě řeším, mám ještě nějaké nabídky, uvidíme.