Jedním z důvodů je i jeho věk, podle jeho slov už v divizi moc třicátníků neběhá. „Když jsme postoupili z okresu, bylo mně šestnáct a některým hráčům čtyřicet,“ směje se dnes končící legenda rájeckého fotbalu při vzpomínce na první postup.

Letos jste skončil s fotbalem v divizním Rájci –Jestřebí. Z jakého důvodu?

Tělo už bylo hodně opotřebované, rodina, práce. Těch sezon už bylo hodně a motivace do každé přípravy je stále těžší. Bylo deprimující, když jsem při zápase zjistil, že jsem nejenom nejstarší v našem týmu, ale i ze všech hráčů na hřišti. Třicátníků už má v divizi málo mužstev.

Proč jste nešel do klubu, kde jste mohl dojít do vyšší soutěže?

Vždycky jsem šel někam na hostování s tím, že se uvidí a pak jsem se pokaždé vrátil do Rájce. Je to moje srdeční záležitost. Možná jsem byl někdy až zbytečně moc spjatý s oddílem. Někdy mě také přibrzdila zranění.

Byl jste klíčovým hráčem týmu, trenér Záleský o vás mluvil vždycky v dobrém, Crhák svůj návrat podmiňoval vaším setrváním u týmu…

Kdyby se Petr vrátil, dokázal jsem si představit, že by to ještě jeden rok mohlo fungovat, ale on nakonec změnil názor a zůstal v Rakousku. To byl první podnět, kdy jsem si řekl, že už to nebudu protahovat. Teď vím, že už by to byla křeč. Poslední rok to bylo trochu trápení, nebylo to ono.

Poslední dvě sezony se Rájec potýká s nedostatkem hráčů, pro vás na hřišti to muselo být dost náročné..

To bylo. Po třicítce už jde fyzička dolů. Celou sezonu jsme odehráli bez koncového útočníka. Divize je soutěž, kde už se musí běhat pořád. Navíc mám firmu a podnikání je náročné na čas a tahle soutěž se bez kvalitního trénování hrát nedá. Na druhou stranu je potřeba, aby začali hrát mladší hráči. Teď si myslím, že to mají dobře poskládané.

Vy s fotbalem určitě úplně nekončíte…

Vypadá to, že budu hrát ještě za Bořitov.

Proč zrovna Bořitov?

Určitě se tam netrénuje tak často. Další rozdíl je ten, že tam nejsem nejstarší, mohlo by to být pro mne snesitelnější. A v neposlední řadě je to změna. Byly samozřejmě i jiné možnosti, ale já jsem opravdu nechtěl nikam dojíždět. Asi by byl nesmysl skončit v Rájci kvůli času a začít jezdit třeba do Brna. Také tam začal trénovat Jarda Málek z Rájce. Ten mě v podstatě přesvědčil.

Nenaštval jste tím trenéra Záleského?

Věděl, že končím, akorát jako trenér byl přesvědčený, že to si to ještě rozmyslím. On taky někdy končil, myslím, že mě chápe. To, že jdu do okresní soutěže, mně nezazlívá, ví, že je dobré se ještě nějak udržovat v provozní teplotě.

Jak jste vlastně s legendárním bouřlivákem vycházel? Záleský na vás nedal dopustit…

Nemůžu na něj říct nic špatného. Samozřejmě jako každý trenér má své klady a zápory. Je to individuální, někomu jeho styl sedí, někomu ne. Ale já jsem byl svědkem toho, že v několika případech dokázal z lidí dostat výkony, v něž bych nevěřil. Ti hráči se mnou hráli několik sezon, myslel jsem si, že znám jejich možnosti, po svém příchodu z nich však dostal víc, než někteří trenéři před ním. Dokáže lidi namotivovat a vyhecovat. Na někoho to samozřejmě může být už moc, ale dnes už není moc trenérů, kteří by seděli bez hnutí devadesát minut na lavičce.

O atmosféře a podmínkách v rájeckém klubu kolují různé dohady, je Rájec něčím specifický?

Myslím,že je to standardní jako jinde. Dokonce si troufnu tvrdit, že když byl někdo domluvený na nějakých podmínkách, klub to splnil. Nevím o tom, že by tam měl někdo nějaké nevyřízené účty. Kolikrát hráči, kteří přišli, mluvili o tom, jak jim kluby dluží, a byli smířeni s tím, že už peníze neuvidí. Někdy je lepší mít domluvené střízlivější podmínky a dostat zaplaceno, než nesplněný slib velkých peněz.

Jak vidíte budoucnost rájeckého klubu? Vyřeší problém s hráčskou základnou?

Tady je na pár kilometrech Blansko, Ráječko, Rájec a Boskovice, hráče není kde brát. Je potřeba hráče z okolí zabudovávat do mužstva. Taky je k zamyšlení přístup města, ten určitě není na odpovídající úrovni, tady bych řekl, že je ještě velká rezerva.

Chodí podle vás na fotbal v Rájci dost lidí?

Myslím, že návštěvy v Rájci jsou dobré. Oddíl má určitě svoje příznivce. Je to samozřejmě závislé na výsledcích. Tvrdím, že je kvůli divákům cennější výhra doma než venku, i když body se počítají stejně. Samozřejmě se také přijdu podívat na zápasy, když budu mít možnost.

Jak je to s rivalitou Rájce a Boskovic, vnímáte to na hřišti?

Před osmi, deseti lety byla ta rivalita mnohem větší. Teď je v klubech hodně cizích hráčů a už to zdaleka není ono. Dřív měla derby větší náboj.

Jaké jsou vaše nejlepší fotbalové vzpomínky?

Určitě na angažmá v Dolních Kounicích, tam byla nejvyšší soutěž, ve Zbrojovce, tam mě bohužel v dorostu přibrzdilo zranění, no a také všechny čtyři postupy v Rájci. Paradoxní teď je, že když jsme postupovali z okresu, bylo mně šestnáct a některým hráčům čtyřicet. Každopádně jsem rád, že jsem nikdy nesestoupil, řekl bych, že ta nálada po sestupu nebývá dobrá.

A co pro vás naopak bylo nejtěžší?

Těžký byl určitě třeba poslední půlrok. Celá sezona byla v podstatě bez útočníka a ten závěr byl dost hektický. Jsem rád, že se zachránila divize, ale stálo to hodně sil a nervů. Honilo se to do posledního kola, nebyli jsme sice odkázáni na výsledky někoho jiného, jako třeba Boskovice, ale stejně to nebylo úplně dobré. Lepší je, když je mužstvo zachráněné třeba osm kol před koncem a může hrát v klidu.

Pokud mužstvu o nic nejde, vzniká ideální prostor pro obchod s výsledky. Korupce ve fotbale je hodně diskutované téma, jaký na to máte názor?

Tvrdit, že je fotbal úplně čistý, by bylo asi naivní. Vždycky je to o tom, že pokud se dvě strany chtějí dohodnout, tak se dohodnou, ale takové věci se těžko prokazují.

Vy osobně jste se setkal s uplácením ve fotbale?

Osobně s tím zkušenost nemám, věděl jsem o nějakých náznacích, někdy člověk něco pocítil, že není úplně v pořádku. Za mnou přímo nepřišli, abych se podílel na ovlivnění nějakého konkrétního zápasu. Je ovšem pravda, že některé výsledky jsou minimálně podezřelé. Ale říkám, tyhle věci se velice těžko prokazují.

Uvítal byste očištění českého fotbalu?

Samozřejmě by bylo lepší,kdyby byl fotbal čistý. Ale český fanoušek je podezřívavý a kolikrát vidí spiknutí a úplatky i tam , kde nejsou. Po mých zkušenostech bych to neviděl rozhodně až tak tragicky jako fanoušci. Určitě je to i v jiných státech. Nedokážu si představit korupci třeba v Anglii,ale státy ve střední Evropě a na východ na tom budou asi podobně. Řekl bych, že u nás je tento problém mnohem víc nafouknutý, než je skutečnost.

Co vám fotbal dal do života dobrého?

Podíval jsem se na hodně míst a potkal spoustu lidí. Je to kolektivní sport, který má oproti individuálnímu svá specifika. Našel jsem spoustu kamarádů, výborných spoluhráčů a protihráčů.

A vzal?

Je to hodně odříkání a tvrdých tréninků. Asi bych měl čas na něco jiného, ale já jsem se rozhodl pro fotbal a nelituju toho. Odnesly to také kolena i kotníky, ale nestěžuju si, fotbal mě baví.

Věnujete se i jiným sportům nebo zájmům?

Rekreačně dělám další sporty, jinak volný čas se snažím trávit s rodinou.

Jaké jsou podle vás šance Blanska ve třetí lize?

Já si myslím, že Blansko nemá špatné mužstvo. Překvapilo mě, že tým moc nedoplnili. Můj osobní tip je, že se budou pohybovat mezi osmým a desátým místem.

Bude Martin Šmerda v budoucnu působit v rájeckém fotbalovém klubu? Třeba jako trenér mládeže?

Uvidíme, pokud odehraji ještě nějakou sezonu jako hráč, tak na to asi nebudu mít čas, ale teď je těžké předpovídat co bude.