„Tolik branek v zápase už asi nikdy nedám. Maximálně jsem dal tři góly za dorost, a pokud vím i za muže. Je to pro mě zatím největší fotbalový úspěch. Asi se mi kapánek prodraží. Gólman jedovnického áčka mi vzkázal, že je to na bečku," smál se pětadvacetiletý odchovanec jedovnické kopané.

Ke kanonádě však Pešičkovi kromě přesných přihrávek spoluhráčů pomohl také bídný výkon hostující obrany, která vyrobila velké množství kiksů. „Branky jsem dával z brejků do rozhozené obrany nebo po chybách soupeře v rozehrávce," podotkl Pešička.

Přitom v úvodu utkání první tutovku zazdil. Pak už to byl jeho zápas. V první půli dal čtyři góly, stejně jako ve druhém poločase. „První šanci jsem zazdil a říkal si, že to bude pěkná bída. Pak mi to tam už ale spadlo všechno," poznamenal jedovnický útočník, který celou kariéru odehrál v jedovnickém dre­su.

Za žáky hrál Pešička dva roky v obraně, pak se přesunul do útoku. „V obraně mě to nebavilo. Rád útočím," poznamenal fotbalista.

Za sezonu zatím nejvíce nastřílel osmnáct branek za jedovnickou rezervu, která hraje v současnosti ve čtvrté třídě. Nejnižší fotbalové soutěži na Blanensku. Teď má na kontě patnáct zásahů. Pešička už dříve nakoukl do jedovnického áčka v okresním přeboru. „V áčku ale sedím na lavičce. Střídám. Nemyslím si, že by mě můj výkon proti Cetkovicím poslal do základu. Mezi okresním přeborem a čtvrtou třídou je totiž opravdu hodně velký rozdíl. Čtvrtá třída se hraje, jak se říká, spíš pro žízeň," dodal se smíchem Pešička.