Jak hodnotíte sezonu v Happoelu Haifa FC? Podle konečné tabulky to žádná velká sláva nebyla…
Před startem ligy vedení klubu vyhlásilo útok na finálovou skupinu. To by po základní části znamenalo skončit do šestého místa a nehrát o záchranu. Moc se nám to nepovedlo. Až do posledního kola jsme totiž bojovali o záchranu.
Nakonec jste ale první ligu udrželi…
No upřímně, ještě čtyři kola před koncem to vypadalo na sestup. Ale konec dobrý, všechno dobré. Pro mě to ale byla nová zkušenost a jsem za ni rád.
Co podle vás stálo za nelichotivým umístěním v tabulce?
Asi největší problém tady byl s výběrem hráčů v polovině soutěže. Bohužel se nakupovalo spíš na kvantitu než na kvalitu. To byl podle mě hlavní problém.
Kolik jste toho vlastně v první izraelské lize odchytal?
Všech třiatřicet zápasů. V první lize hrálo čtrnáct týmů. Dvoukolově každý s každým. Prvních šest pak hrálo o titul a zbytek o osmé až čtrnácté místo. To byl náš případ. V nadstavbě jsem tak odchytal dalších sedm utkání. Před sezónou jsem chtěl odchytat všechny zápasy, takže z tohoto pohledu jsem maximálně spokojený. Nezranil jsem se.
Jaká byla v bráně vlastně konkurence?
Dvojka byl domácí gólman z kádru reprezentační jednadvacítky. V pohodě kluk. Neměli jsme spolu problém.
Počítají s vámi v Happoelu i v další sezoně? Podepsáno jste měl jen na rok…
Ještě před koncem ligy se majitel klubu chtěl bavit o prodloužení smlouvy. To je pro mě signál, že sezona nebyla, co se týká mého výkonu, vůbec špatná. Jednáme o prodloužení. Řeším i jiné nabídky. Příští týden by mělo být jasno. S rodinou bychom ale rádi zůstali v Izraeli. Moc se nám tam líbilo. Lidé mají o Izraeli zkreslené mínění. My byli ze všeho nadšení.
Liga neměla zimní pauzu. Jelo se prakticky nonstop. Já vám tento model sednul?
Počasí je v Izraeli super celý rok, takže se hraje liga v kuse, bez pauzy. O to je pak větší prostor na dovolenou a čas s rodinou. Já si už tento model vyzkoušel při řeckém angažmá a sedí mi výborně.
Kolik chodilo fanoušků?
Na nás moc ne. V průměru asi pět tisíc. Ale na městské derby s Maccabi bylo plno. Přes třicet tisíc lidí a úžasná atmosféra. Celkově Maccabi mělo většinu zápasů vyprodaných. Průměrně jim chodilo asi sedmadvacet tisíc fanoušků a to je skvělé zázemí. Haifa fotbalem hodně žije. Domácí zápasy jsme hráli na stejném stadionu.
Nej okamžik sezony a naopak co byste nejradši hodil za hlavu?
Nejkrásnější zážitky mám právě s derby s Maccabi. Atmosféra byla opravdu na všech zápasech fantastická. Ale zároveň mě štve, že jsme s nimi alespoň jednou nevyhráli. To byly pro mě asi nejsmutnější okamžiky v lize.
Byli kromě vás v týmu ještě nějací Češi?
Já byl v celé lize jediný Čech, co vím. Ale to mi vůbec nevadilo. (smích) Se všemi spoluhráči jsme vycházeli super. Nebyl problém jít s kýmkoliv na kafe.
Váš táta je velký fotbalový fanoušek. Říkal jste, že nosí štěstí. Když je v hledišti, vyhráváte. Platí to pořád?
Jasně. S mámou a sestrou přiletěli na Vánoce, kdy jsme hráli s Acre. A porazili jsme je 1:0. Takže příští sezonu musí táta dorazit na víc zápasů. (smích)
Jak jste po sezoně relaxoval?
Dovolenou u moře jsme s rodinou tentokrát vynechali, protože v Haifě jsme si ho užívali celý rok. S manželkou jsme letěli do Ameriky. Bylo to super.
Sledoval jste českou ligu? Liberec, kde jste v minulosti chytal, se zachraňoval na poslední chvíli…
Kluky jsem sledoval celou sezonu a moc jim držel pěsti.
A fotbal na Blanensku? Záchrana Blanska v divizi, postup Boskovic do kraje, malá kopaná v Okrouhlé?
Jo, všechno to mám v merku. (úsměv) Okrouhlá má nové hřiště.
Pojedete se podívat na rozlučku Petra Švancary za Lužánkami?
Moc rád bych, ale bohužel mi to nevyjde. Ale možná se objevím na fotbalovém turnaji na Máchově jezeře.
Co máte v plánu v příštích dnech?
Dovolenou mám za sebou, takže zpátky do práce. V pondělí naskočím do přípravy s Libercem a pak se uvidí. Loni v Haifě začínala příprava prvního července. Uvidíme, jak to všechno dopadne.
