Jako hrdý Čech jsem velmi rád viděl mezi legendami fotbalu, které losovaly jednotlivé týmy, i bývalého kapitána naší reprezentace Tomáše Rosického.
Potěšil mě i los, který byl dle mého názoru k našemu celku shovívavý. Favorizované Portugalce máme hned na úvod a můžeme rozhodně jedině získat, Turecko rozhodně nepřevyšuje kvality našich fotbalistů a vítěz baráže skupiny C (Řecko, Gruzie, Kazachstán, Lucembursko) byl ze čtvrtého koše papírově nejslabší.
Co mně bohužel kazí dojem ze sobotního galavečera, je fakt, že na rozdíl od ostatních zemí se ho nezúčastnil trenér naší reprezentace.
Nedokážu pochopit, proč Fotbalová asociace České republiky s jmenováním nástupce Jaroslava Šilhavého neustále otálí. Nerad bych se dočkal v případě neúspěchu vysvětlení, že trenér měl před šampionátem málo času. Někdo může nadhodit, že stejně do konce roku žádný reprezentační sraz není. Ale vzhledem k tomu, že pozice hlavního trenéra u národního mužstva je spíše manažerská, nový lodivod se rozhodně co nejdříve vypraví za jednotlivými hráči. Bude zjišťovat jejich zdravotní stav, herní vytížení a předkládat jim své představy a plány.
Navíc jej čekají i velmi důležité pohovory s trojicí hříšníků (Jakub Brabec, Jan Kuchta a Vladimír Coufal), kteří byli na posledním reprezentačním srazu z mužstva vyřazeni. A nejen to. Na Euru bychom dle mého názoru rozhodně měli využít i služeb záložníka Fiorentiny Antonína Baráka, který z nezveřejněných důvodů nefiguroval v posledních nominacích Jaroslava Šilhavého.
Jak jde vidět, nový trenérský štáb čeká spousta práce. A právě proto by měl být jmenován co nejdřív.
Vítězslav Lavička, Ivan Hašek nebo Martin Svědík? Podle mého už jeden z nich měl sedět v sobotu v Hamburku.
