Po dvou letech navíc stráví Vánoce v Česku. „Stromek jsme v Izraeli sehnali, ale kapra ne. Měli jinou rybu, ale dětem jsem řekl, že je to kapr," směje se jedenatřicetiletý rodák z Okrouhlé, který prošel také izraelskou Haifou.

V posledních dnech se objevila informace, že o vás má zájem prvoligová Slavia. Můžete ji potvrdit?
Zatím řeknu jen to, že mám do konce sezony smlouvu v Bulharsku. Nějaké informace jsem zachytil, ale teprve jsem přijel do Čech a nedokážu sdělit, co bude dál. Slavia má hlad po úspěchu, ale musím se poradit s manažerem, jestli ví něco víc než já.

Jak vidíte svoji budoucnost v bulharském celku?
Pokud přijde nabídka, tak se o ní dá uvažovat, ale záleželo by na domluvě a zda mě vedení týmu uvolní. Jsem však mile překvapený, jak to tam funguje. K mančaftu jsem se připojil na poslední chvíli. Černo More se většinou pohybovalo uprostřed tabulky a teď vše nasvědčuje, že by mohlo bojovat o poháry. Kádr je hodně zkušený a má skvělého trenéra Georgi Ivanova, který je bulharská fotbalová ikona.

Žije se vám v Bulharsku dobře?
Často život zde porovnáváme s Izraelem, kde jsem hrával před tím. Obě města jsou přímořská a dovolenkové destinace. V létě všechno parádní, ale Bulhaři mají úplně jinou mentalitu. Jsem trochu zklamaný, Haifa však nasadila laťku hodně vysoko. V porovnání s Českem nebo jinými zeměmi panuje v Bulharsku docela bída, čas se tam zastavil někde v osmdesátých letech. Na fotbal také chodí velice málo fanoušků, návštěvnost je ještě horší než u nás.

Na Haifu zřejmě vzpomínáte jedině v dobrém…
Každý má Izrael zafixovaný jako válečnou zónu, což vůbec není pravda. Moc se nám tam líbilo, manželka dokonce zkoušela, jestli se můžeme vrátit. Na rozdíl od Bulharska je v Haifě všechno moderní a Izraelci se chovají přátelsky. Velice rád na angažmá v Hapoeli vzpomínám, byla to pro celou rodinu ohromná zkušenost. Lidé si v Izraeli umí život užít.

Bál jste v Izraeli o svoji bezpečnost?
Když přišla první nabídka, tak jsem se zachoval jako typický Čech a přemýšlel, co kdyby. Manželka však měla kamarádku, která žila přímo v Haifě a zavolala jí. Ihned nám ji doporučila, pěla jen pozitiva, a tak to i bylo. Izrael je bezpečná země, vůbec jsem se nebál vzít s sebou i děti.

Proč jste tedy z Hapoele odešel?
Přišly nějaké změny ve vedení i na trenérských postech. Nejprve jsem se zranil a měl nějaký problém se zády a kouč si myslel, že se budu dlouho léčit. Sice jsem se za čtrnáct dní dal dohromady, ale on si pořád jel svoje. Kvůli tomuto nedorozumění jsem šel do Varny, kde jsem potkal dva kluky od nás a jednoho ze Slovenska. Navíc jsem si vyzkoušel něco nového.

Jezdí vás do zahraničí často podporovat rodina a kamarádi?
V Izraeli jsme měli pomalu celou vesnici. (smích) Letenky se daly sehnat za tři tisíce, navíc panovalo neustále krásné počasí. Naopak v Bulharsku už je na podzim chladněji, takže mě přijeli podpořit akorát přátelé.

Stíháte sledovat fotbal na Blanensku?
Jednoznačně. S kamarády máme skupinu, ve které sleduji všechny výsledky, ať už velký nebo malý fotbal, třeba přímo v Okrouhlé. Koukám i jak hraje Ondra Paděra nebo Honza Koudelka v malém fotbalu. Každou neděli si večer sednu, podívám se, jak kdo hrál.

Vánoce letos strávíte v České Republice?
Dvakrát jsme svátky slavili v Izraeli. Stromek jsme však nakonec vždycky sehnali a dárky nakoupili. Letos si uděláme dva vánoční večery, čtyřiadvacátého budeme u manželčiny rodiny v Liberci a další den u mé v Okrouhlé.

Sehnal jste v Izraeli mimo stromek i kapra?
Toho jsme nesehnali a měli jinou rybu. Dětem jsem ale řekl, že je to kapr. (smích)

PATRIK EL-TALABÁNI