„Naši hráči si totiž pod dojmem předzápasové slávy, kdy se hrála hymna a všude byly trikolóry, mysleli, že domácí mají nějakou oslavu a my jim k tomu děláme sparing. A podle toho jsme se v prvním poločase na hřišti chovali, když jsme v podstatě neexistovali. Prostě jako správný host jsme domácím slávu nechtěli pokazit.“ A pokračoval už trochu nazlobeným a rozčarovaným hlasem: „Nasazení nebylo běžné k naší nejvyšší soutěži a pro nás jako Bohemku už vůbec ne.“

V poločasové přestávce tak musela přijít důrazná domluva. To už ale bylo za stavu 2:0 pro domácí, když v páté minutě namazal domácím útočníkům brankář Valeš a druhý gól přidal z brejku po hostujícím rohovém kopu Komličenko. „Porazili jsme Bohemku jejich vlastními zbraněmi,“ komentoval góly svého týmu Haškův protějšek z domácí lavičky Jozef Weber.

„V poločase jsem hráčům vysvětlil, že slaví celá republika, ne jenom Boleslav,“ pokračoval už zase Hašek. Jenže korekce výsledku ani po pauze nepřišla. „Pak už jsme hráli lépe, ale když zápas nechytíš na začátku, a pak se najednou začneš snažit, tak už si štěstí na vlastní stranu nepřikloníš. Měli jsme tam nějaké závary, pak jsme šli i sami na branku, ale bohužel jsme neproměnili,“ přemýšlel nahlas o fotbalových zákonitostech kouč Klokanů.

„Dneska nás Boleslav potrestala ze všeho – dvakrát z brejků a jednou po námazu brankáře,“ povzdechl si Hašek. „Prohráli jsme zaslouženě. Musím se přiznat, že takový zápas jsem na Bohemce ještě nehrál. Byl to takový podivný zápas v podivné atmosféře,“ dodal smutně.