V Belgii to nebyly pravé Vánoce, ani teď nejsou podle představ, říká Jemelka

Jak hodnotíte podzimní část sezony?
Nejsme spokojeni s bodovým ziskem. S nějakým herním projevem jsme spokojení na půl. První polovina sezony byla dobrá, ale po zápase s Baníkem se to zlomilo. Tam už pak byla nějaká krize. Na konci se to začalo vracet k lepšímu, ale nedostali jsme se na úroveň, na kterou jsme chtěli. S podzimem celkově z týmového hlediska i z mého panuje nespokojenost.

Vy jste do sezony vstupoval zraněný a končil ji nemocný.
To mi nepřidalo, ale nedá se nic dělat. Tenhle rok mě zastihl v ne úplně dobrém rozpoložení. Byl jsem dlouho zraněný, teď ke konci dvakrát dlouho nemocný, takže nejsem moc spokojený ani s celkovým herním vytížením.

Musíme dělat z neligových hráčů ligové, říká trenérský kouzelník Krejčí

Když se vrátíme rok zpět, tak jste trávil Vánoce v Belgii v Lovani, jaké to bylo?
Byl jsem tam s manželkou a malou dcerkou, ale byly to takové Vánoce, nevánoce, protože jsem měl ještě na Štědrý den ráno trénink, takže jsem s rodinou byl až odpoledne, dali jsme si oběd, šli na procházku, večeře, dali jsme si dárky u stromečku a šli jsme spát, jelikož trénink byl i 25. prosince dopoledne a na Štěpána jsme hráli mistrovský zápas. Ještě nikdy jsem to takhle nezažil, protože v Česku se končí s fotbalem před Vánoci.

Vy jste ani nemohl cestovat za rodinou do Česka, je to tak?
Byl jsem tam celou dobu s tím, že se domů nedostanu a byl jsem s tím tak nějak smířený. Pořád nám naznačovali, že odjet ze země není skrz fotbal a covid možné, protože bychom museli být v karanténě. Navíc jsme měli tréninky, takže jsem jel neustále ve stejném režimu. Samozřejmě jsem chtěl domů a vymýšleli jsme možnosti, jenže to nešlo. Ale manželka prvního ledna letěla.

Jaký model je pro vás lepší, ten český, kdy je pauze nebo se zápasy mezi svátky, jako tomu bylo v Belgii?
Každé má něco do sebe, ale já bych asi preferoval, že kolem Vánoc je volno a začíná se zase až v lednu, protože člověk má čas objet rodinu a být s blízkými, se kterými celý rok není.

Byly belgické Vánoce něčím specifické?
Některé rodiny to měly tak, jak to je v Americe, že 24. prosince si dají večeři a 25. ráno rozbalují dárky. Tohle byla jediná zajímavost. Ještě jsme se bavili o jídle, že někteří měli, tuším, krocana. Jinak bychom nepoznali nic odlišného. Měli výzdobu ve městě, stromeček, betlémy, takže Vánoce jsou vesměs podobné.

Vánoční šok. To je Poborský? Památnou hřívu nahradil vous, diví se v Anglii

Žádné speciální tradice jste nezaznamenal?
Možná bych nějaké ještě zaregistroval, kdybychom se více potkávali s nějakými lidmi. Ale ten covid tam byl tolik rozšířený, že jsme se ani my hráči mezi sebou mimo tréninky moc nepotkávali a s rodinami už vůbec. Neměl jsem možnost to nějak více poznat.

Jak jste se těšil na tyhle Vánoce v Česku a na to, že je strávíte s rodinou?
Těšil jsem se hodně, že budou v Olomouci vánoční trhy, punče, ale zase to úplně nevyšlo. Vzhledem k tomu, že jsem byl nemocný, tak jsme nebyli na trzích ani jednou. Teď jsem také nemocný a vypadá to, že se s rodinou opět neuvidíme, takže to není úplně podle mých představ.

Takže bude nějaká dodatečná oslava?
Zatím jsme se nedomlouvali, ještě to budeme řešit. Jsem rád, že jsme alespoň jako rodina s manželkou a dcerkou spolu a že dcerka už má rok a půl a vnímá, když najde něco pod stromečkem.

Máte v rodině nějaké tradice, bez kterých si neumíte Vánoce představit?
Extra tradice nemáme, spíše jsme rádi, když se můžeme celá rodina sejít. Ale třeba u rodičů máme normálně kapra, doma si ale manželka dělá lososa a já mečouna.

Co vy a pohádky?
Samozřejmě pohádky máme rádi, vždycky je sledujeme. To mě na Vánocích nejvíce baví, vypláznout se u televize a klidně je celý den sledovat. Už se těším, až je malá bude více vnímat, protože člověk je už viděl tolikrát, že je pouští už spíše ze zvyku. Ale na některé jsem se těšil. Třeba S čerty nejsou žerty, O statečném kováři, Anděl Páně, to jsou klasiky. Ještě nesmí chybět cukroví, i když jej moc nesním a vlastně bych ani moc neměl, tak se těším, když se napeče a doma voní.

Břečka o životě v Istanbulu: Inflace v Turecku? Průšvih. Lidí je mi líto

Jak to mají vůbec profesionální fotbalisté, aby nepřišli po svátcích s nadváhou?
Každý to má jinak. Mám spoluhráče, kteří se můžou nafutrovat cukrovím a přijdou na přípravu v pohodě a někteří s tím mají problémy, a to si ani skoro nedávají.

Vy jste na tom jak?
Já jsem na tom jak kdy. Záleží, v jaké formě se člověk nachází. Když celou sezonu hraje, nevynechá jediný trénink, tak je na tom lépe, než když je čtyři měsíce zraněný a pak měsíc nemocný, takže já si na to musím dát pozor.