Jste zdravý?
Samozřejmě, cítím se dobře. Začal jsem s týmem trénovat a uvidíme, jak to bude vypadat v sobotu.
Jste připraven hrát v sobotu?
Samozřejmě! Trénoval jsem tvrdě, hodně jsem toho naběhal.
Dlouho jste nehrál kvůli zranění, cítíte na sobě pauzu?
Ne, jsem okay. Víte, nehrál jsem dlouho, ale trénoval jsem poctivě, zkoušel jsem udělat všechno nejlepší pro to, abych se vrátil do hry, takže teď jsem v pořádku. V tréninku hrajeme a každý vidí, že jsem zdravý, bez bolesti. Je to dobré.
Co vaše koleno?
Je perfektní. Necítím žádnou bolest. Měl jsem zranění před rokem, potom jsem šel do Teplic a hrál jsem pořád. To je v pohodě.
Těšíte se, že budete v týmu důležitý hráč?
Přišel jsem, protože se mi líbí, jak Brno hraje, a taky jsem neměl moc času na rozhodování, kde budu hostovat. Naposledy když Plzeň hrála v Brně, jsem tady byl, díval jsem se a říkal si, že Brno hraje perfektně. Rád bych hrál tady, kde můžu být šťastný, a užíval si fotbal. Vždycky je pro mě dobré být tam, kde se snaží hrát fotbal.
Plzeň hrála v Brně před dvěma týdny. Věděl jste o možnosti jít sem na hostování?
Ne, to jsem nevěděl. Ale v přípravě jsem měl malé zranění, a to se pak všechno změní. Bylo dobré jít někam, kde jsem věděl, že se mnou počítají, protože ve velkém týmu musíte být připravený. Když máte výpadek v přípravě, je velice složité se pak dostat do hry. Rozhodl jsem se jít sem, Brno hraje dobře a podle mě si zaslouží být víc nahoře.
Zvykáte si na nové prostředí i na taktiku, jakou Brno hraje?
Ano, mluvil jsem s koučem a vím, jak rád hraje. Mám rád tenhle styl fotbalu, protože v Brně se snaží hrát fotbal. To je pro mě dobré, potom můžu ukázat svoji kvalitu. Takže perfektní.
Preferujete v obraně spíš hru hru na tři stopery, nebo na čtyři obránce?
O to se nestarám. Musím přizpůsobit svůj fotbal týmu, protože ten je nejdůležitější, ne já. Nezáleží na tom, jestli kouč chce hrát se dvěma nebo se čtyřmi obránci, ale na tom, jak budeme úspěšní. Jsem tady proto, abych pomohl týmu.
V Brně nestrávíte ani půl roku, hostování není s opcí. Jakou máte motivaci?
Moje motivace je ukázat každému, že jsem dobrý hráč, potřebuji ukázat svoji kvalitu. Demonstrovat svoje schopnosti. To se těžko ukazuje na lavičce. Chcete být na hřišti, ne sedět na lavičce a poslouchat, že na to máte. Když jste dobrý, musíte to ukázat na hřišti, musíte hrát. Moje motivace je hrát dobře a s Brnem hrát vysoko. Není důvod, aby hrálo dole, musí být výš. Doufám, že dám týmu to nejlepší, co umím.
Jak si počínáte na tréninku, přitvrdíte, nebo se hlídáte?
Jsem hráč, který hraje naplno, vyhovuje mi to, ale když máme trénink, kouč mi řekne, co je potřeba. Řekne, že musíme v sobotu hrát, abych trochu ubral, byl opatrný. Snažím se do toho vždycky jít, nemůžete mi říkat, abych do toho nešel, ale jak jde o trénink, je potřeba brát na to zřetel.
Vaše první angažmá v České republice bylo v nedalekém Vyškově, jak na něj vzpomínáte?
No jistě, Vyškov byl můj první tým v Česku. Pořád mám klub rád a myslím si, že se tam jednoho dne vypravím.
Jaká to byla tehdy zkušenost?
Nejlepší byla díky kouči (Jan Trousil – pozn. red.). Taky hrál fotbal a předával mi všechno, co věděl. Učil mě, co musím dělat, abych byl co nejlepší obránce. A pak jsem byl jedním z nejdůležitějších hráčů v týmu. Kouči chci poděkovat, protože ten mi pomohl opravdu hodně.
Myslel jste si tehdy, že zůstanete tak dlouho v českém fotbale?
Víte, ve fotbale se můžete stěhovat během jednoho nebo dvou let. Musíte být připravený a užívat si fotbal. Tak to dělám. Nezáleží na tom, co se stane, snažím se být pořád lepší a lepší. Taky jsem si prošel špatnými momenty, měl jsem zranění, ale teď jsem zdravý a těším se, až ukážu, že Momo je zpátky.
Prožil jste ve Vyškově splněný sen, když jste se pak dostal do druhé ligy a za chvíli do první?
Sen neřeknu. Můj sen je pomoct rodině, takže když hraju fotbal, mám šanci. Vím, že když podávám dobré výkony, dostanu se do dobrého týmu a vydělám hodně peněz. Ale to není moje priorita. Můj sen je pomoct rodině. Když vidím, že je nějaký velký tým na obzoru, je to signál, že to dělám dobře a že musím pracovat tvrdě.
Navštívila vás někdy v České republice rodina?
Nikdy, ale brzo přijedou. Doufám, že už na jaře. Teď je můj otec trochu nemocný, takže jak se to zlepší, snad přijedou.
Jak často jezdíte domů?
Zhruba každého půl roku.
Jste z Pobřeží slonoviny, ale reprezentujete Benin. Proč?
Můj otec má část kořenů v Beninu, má obě občanství. Upřímně, Pobřeží slonoviny má hodně hráčů, zatímco Benin ne. Volali mi hodněkrát. Můj otec se mě sám ptal, zda za ně nechci hrát? Nakonec jsem si řekl: Momo, proč ne?
