Jak si užíváte postup na Euro v baráži přes Island?

Užívám si období už posledního rok a půl. Samozřejmě v kabině jsme to oslavili s klukama, pogratulovali si, popřáli si hodně štěstí do sezony a těšíme se na další sraz.

Máte vyhlédnutého soupeře pro los Eura, který bude 18. října v Bukurešti?

Není to v našich rukách, takže se dá jen se těšit. Chceme se měřit s těmi nejkvalitnějšími týmy a uvidíme, kdo tam padne. Není to tak, že bych si někoho přál, nebo nepřál.

Na Jaroslava Málka (v zeleném s číslem 14) byli fanoušci dlouho zvyklí v líšeňském dresu, od nové sezony ale hájí barvy Karviné.
Trochu klukům v Líšni závidím, překvapili mě, říká Málek před návratem do Brna

V odvetě jste se na domácí remízu 0:0 dost nadřeli, podržel vás hlavně gólman Matěj Kovář?

Jednoznačně nás podržel, chytal neskutečně, za což byl řádně odměněn. Poděkovali jsme mu, byl jeden ze stavebních kamenů týmu.

Pro nemoc jste nehrál první duel baráže s Islandem, do odvety jste nastoupil v základní sestavě. Jak náročná byla?

Šlo jen o jednu až dvoudenní nemoc, nějaká nevolnost, potom jsem vůbec necítil známky únavy. Odveta mi nepřišla vyloženě tvrdá, v utkání nebylo moc takových zákroků, spíš si myslím, že kvalita soupeře byla velká. Zatlačil nás a dost času jsme běhali bez balonu, což nebaví nikoho a upřímně proti tomu není jednoduché hrát.

Co podle vás může současný výběr na Euru předvést?

Síla kádru je obrovská, každý hráč, který byl, je a bude v nominaci, má určitou kvalitu. Myslím, že klíč k úspěchu bude tahat jako jeden tým, pak určitě můžeme udělat dobrý výsledek.

Je vaše role v reprezentaci podobná jako v Brně, chce trenér Jan Suchopárek po vás stejnou hru?

Ano, chce ji po mně, ale nemyslím, že bych měl v jedenadvacítce ještě takovou roli jako v Brně. Je to trochu jiné a doufám, že brzy ta pozice bude stejná.

Jiná je vzhledem k vyšší konkurenci?

Může to být jeden z aspektů, ale taky jsem do reprezentace přišel nedávno, někteří kluci jsou tam o rok, rok a půl déle, v reprezentaci odehráli víc zápasů. Přišel jsem minulý rok ze druhé ligy a ještě v polovině kvalifikace, z toho hlediska naprosto rozumím tomu, že by má pozice ještě neměla být taková jako v Brně, kde ji budujeme dvě nebo dvě a půl sezony.

Teď musíte opět přepnout zpátky do prvoligového kolotoče, jak vzhlížíte k nedělnímu duelu v Jablonci?

Myslím si, že hráči na ligové a reprezentační úrovni by to měli zvládat, a doufám, že patřím mezi ně. Musím se jen přeorientovat, nechci říct do reality, jako spíš do běžného cyklu ve Zbrojovce. V neděli nás nečeká nic jednoduchého, ale máme tým na to, abychom utkání zvládli.

Potom doma přivítáte pražskou Spartu, už máte v hlavě utkání, na které patrně dorazí plný stadion?

Jednoznačně se těším, každý hráč se těší na vyprodaný domácí stadion proti týmu jako Sparta. V hlavě už utkání trochu mám, ale panuje zdravá, přirozená nervozita, abychom ukázali takové věci, jaké umíme. Nemyslím si, že by se Zbrojovka Brno měla někoho bát.

V posledních měsících se často mluví, že o vás usilují obě pražská S, tedy Sparta i Slavia. Nechává vás to v klidu?

Nebudu lhát, ze začátku to bylo na mě trochu hrrr. V momentě, kdy tohle vyšlo do médií, jsem seděl na rybách a užíval si pohodičku. Najednou mi zavolal bratranec a posílal desítky článků, označení na Instagramu a všude možně, což jsem moc nečekal. Postupem času jsem si zvykl, že tuhle pozici a roli prostě musím přijmout. A asi mi nevadí ten rozruch kolem, vždy jsem měl rád být středem pozornosti. Někdy je toho až až a něco není úplně příjemné. Třeba když známí potkají mé rodiče někde na nákupu v Třebíči, odkud pocházím a která je malá, a vyzvídají skrz ně, zda půjdu do Sparty, nebo Slavie. Kam půjdu, nejlíp vím já a Zbrojovka, okolí to řeší, ale nic s tím neudělá.

Fotbalisté Zbrojovky i Vyškova se ve třetím kole MOL Cupu představí na venkovních stadionech.
Rozporuplný los. Zbrojovku čeká v poháru Táborsko, Vyškov jede do Jablonce

Podle vašich výkonů to vypadá, že vás ten rozruch i správně motivuje.

Asi je to taky jedna z věcí. Mám to tak nastavené. Čím víc se mluví a píše, cítím z toho nějakou zodpovědnost. Někdy si přečtu slova jako supertalent a nerad bych pak dopadl jako iks hráčů, kteří byli supertalenti a v pětadvaceti letech už nehráli fotbal. Cítím zodpovědnost, že takovou vizitku supertalentu musím potvrzovat každý zápas, že ji nosím právem, ne že se mi povede jeden dva zápasy, něco se napíše a tím to hasne. Chci, aby něco takové napsaného u mého jména nebyla náhoda, ale bylo to na furt.

Prozradíte, zda fanouškům Zbrojovky budete dělat radost jen do zimy, nebo až do léta?

Určitě můžou mít jistotu, že jim budu dělat radost až do léta. (úsměv) V hlavě nic jiného nemám, upřímně mi v Brně nic moc nechybí, daří se nám v lize. Samozřejmě nebudu lhát, bavili jsme se o tom ikskrát, když to vyšlo na povrch, nastal velký boom a byla potřeba si něco říct, ale zůstávám nohama na zemi. Zůstal jsem hráčem Zbrojovky a zůstávám nadále, sezonu chci dohrát v Brně.