Opět jste začal přípravu v Brně, jak vnímáte svou pozici?

Určitě se jdu o to poprat. Ve Zbrojovce už jsem párkrát takhle byl, nevyšlo to, ale nemám co ztratit.

Vyrostl jste s Antonínem Růskem, jak je složité s ním bojovat o místo v jednom týmu?

I když jsme teď většinu času hráli někde jinde, pořád jsme kamarádi. Pokud nastoupíme proti sobě, je mezi námi samozřejmě rivalita, ale potom mimo hřiště se bavíme normálně. Je to stále stejné, jako když jsme spolu jezdívali na repre a tak.

Na podzim jste v Prostějově pravidelně nastupoval, ve dvanácti zápasech jste vstřelil dva góly. Těšilo vás aspoň herní vytížení?

Herně to byl určitě povedený půlrok, ovšem gólů mohlo být víc. Byl jsem občas po zápase zklamaný. Dostával jsem se do šancí, ale neměl jsem štěstí, nebo mi to tam nepadalo, jak jsem chtěl. Na druhou stranu byl pro mě ten půlrok nejpovedenější. Myslím si, že se od toho dá odrazit a doufám, že mi to začne padat. Může to být hezké.

Seděl vám styl, který v Prostějově ordinuje kouč Pavel Šustr?

Sedělo mi to, protože tým je mladý jako já, všichni kluci se tam chtějí zlepšovat a posouvat dál. Vyhovovalo mi, že jsme pořád presovali, byli jsme draví.

V čem ještě vidíte vaše nedostatky?

Hlavně ve finální fázi, ve střelbě a zakončení. Myslím, že herně se mi hodně dařilo, akorát jako útočník potřebuji dávat góly. To je ve výsledku vidět, všichni se ptají, jestli dám branku, nebo ne.

V zakončení rozhoduje chladná hlava. Schází vám klid?

Hlava se přidává s tím, že tam padnou dva tři góly a pak už to jde samo, věříte si. Do střeleckého apetitu jsem se za půlsezonu nedostal, to mě mrzí.

Ovšem v krátké přípravě není moc času na pilování nedostatků…

Myslím, že když budu pracovat na koncovce a zaměřím se na ni, musí to prostě přijít. Je to především o tréninku, abych se naučil víc zakončovat v klidu.

Chcete si vydobýt místo v prvoligové Zbrojovce, kterou čeká tuhý boj o záchranu, nebo byste raději kariéru ještě rozvíjel jinde?

Řeknu to takhle: Zbrojovka je můj mateřský klub a když bude chtít moji pomoc, určitě chci v Brně bojovat o záchranu. I když se třeba v Prostějově hraje v lepší polovině tabulky, na předních pozicích, Zbrojovka je můj domovský klub. Když se herně ukážu a bude chtít, abych tady zůstal, samozřejmě budu rád.