„Finálový turnaj jsme hráli v Olomouci. Sice jsme nezaznamenali úspěch, ale turnaj byl skvěle zorganizovaný,“ vybaví si zanedlouho dvacetiletý středopolař. V roce 2011 s pardubickou ZŠ Ohrazenice skončil na klání nejlepších škol devátý.
Mládežnický reprezentant si pamatuje, že postoupit do finále nebylo jednoduché. „Když jsem byl na základní škole v Moravanech, tak jsme se dostali maximálně do druhého kola. Pak jsem přešel do Pardubic, kde již byla fotbalová třída. Šli jsme až do finále,“ vzpomíná.
A dodává, že na tyto akce rád jezdil. „Už jen z toho důvodu, že jsme nemuseli být na vyučování,“ usmívá se.
Skvělý zážitek
Jenže jsou i další aspekty. „Každý tam chce být, může se postupovat dál a vyhrát skvělé ceny. Takový zážitek se jen tak nemusí opakovat,“ připomíná možnost vyhrát zájezd na atraktivní fotbalový zápas do zahraničí.
Z někdejších spoluhráčů to dotáhl nejdál. Ještě jako dorostenec dostal možnost trénovat s druholigovým týmem Pardubic. A v květnu 2018 přišla nečekaně i zápasová premiéra. „Byl jsem ve škole, když mi zavolal trenér, že půjdu hrát,“ prozradil.
Sice ho potom zbrzdilo zranění, ale místo si vybojoval. Nejen v klubu, ale i v reprezentačních výběrech. Nastoupil i na zmiňovaném Euru v Arménii. „Mám pozitivní zážitky. Je skvělé, že jsme tam byli, ale škoda, že jsme nedokázali víc,“ dodal.