Ten byl od počátku součástí cesty vedoucí až k obnovení klubu. „V minulosti jsme se o restart fotbalu v Lysicích pokoušeli už dvakrát, ani jednou to ale nevyšlo. Až před rokem s tím nápadem znovu přišel jeden ze současných spoluhráčů. Sešli jsme se parta asi sedmnácti lidí, které ta myšlenka nadchla. První rok jsme jen trénovali a zvykali si na velký fotbal, spousta z nás od něj měla dlouhou pauzu,“ popisuje Dolníček.

A doplňuje, že polykat tréninkové dávky bez zápasové odměny bylo náročné. „Nikdo nechce dvakrát týdně trénovat a nehrát zápasy. První půlrok jsme byli všichni plní energie a nadšení, těžší období přišlo až na začátku jara, kdy účast na tréninku malinko klesla. Blížící se léto a vidina přihlášení do soutěže nás ale nakoply a pak už všechno šlapalo,“ přibližuje.

K mužstvu se navíc připojily staronové tváře. „Začali se vracet kluci z okolních klubů, kteří hráli původně u nás. Postupně se kádr rozšiřoval až do současné podoby, kdy nás je asi pětadvacet,“ těší Dolníčka, jenž na podzim zaznamenal tři přesné zásahy.

Kolik hráčů ze současného kádru pamatuje sezonu 2013/2014, kdy se Lysice naposledy představily ve třetí třídě? „Maximálně pět. Mně samotnému bylo v té době sedmnáct let, takže jsem ještě nehrál. Někteří kluci zase oblékali dres jiného mužstva. Těch pamětníků poslední sezony před pauzou už v týmu opravdu moc není,“ zamýšlí se.

S jakým cílem vstoupil celek z Blanenska do aktuálního soutěžního ročníku? „Jsme realisti, takže jsme neměli přehnaná očekávání. Dlouho jsme nehráli. Já sám se od patnácti let věnuju malému fotbalu, ale na velké hřiště jsem se nepodíval asi sedm let. Podobně to má zhruba polovina týmu. Náš cíl byl udržet partu i nadále pohromadě a nevzdat to kvůli špatným výsledkům, což se nám zatím na rozdíl od sbírání bodů daří,“ říká s úsměvem sedmadvacetiletý hráč.

Fotbalisté MFK Vyškov.
Fotbalový Vyškov mění majitele. Kamerunce Pungonga střídá americká firma

Přestože nováček soutěže dosud nezískal ani bod, dokázal potrápit i o poznání zkušenější mužstva. Důkazem toho je domácí těsná prohra 1:2 s Velkými Opatovicemi nebo stejný výsledek ze hřiště rezervy Bořitova. „Paradoxně se nám hrálo lépe s tabulkově výše postavenými soupeři. Nejvíc se nám povedl duel proti Velkým Opatovicím, bohužel ani v tom jsme nebodovali. Jediný gól jsme dali z penalty. Střílení branek nám dělalo problém celý podzim,“ přiznává.

Pod umístění na poslední příčce tabulky se ale podle něj podepsaly i další faktory. „Pořád si zvykáme na velké hřiště a sehráváme se. Možná jsme taky maličko podcenili kondiční přípravu. Na začátku sezony bylo vidět, že od šedesáté minuty fyzicky ztrácíme a nedržíme se soupeřem krok. Ke konci podzimu už to bylo lepší, ale pořád máme na čem pracovat, ať se fanouškům odvděčíme za jejich podporu,“ zmiňuje lysické příznivce.

Blanenským fotbalistům (v modrém) začala ve středu zimní příprava na jarní část sezony.
Blansko uvítalo novice, zkouší Nováka z Boskovic i mladíky. Duo opor zatím chybí

Ti si po letech opět našli cestu na fotbal. „Na první domácí utkání přišlo několik stovek lidí. Když jdeme po Lysicích, místní se s námi o fotbalu baví. Jde vidět, že o něj mají zájem. Na zápasy jich chodí opravdu hodně, za to jim patří velké poděkování. Kolikrát je to až o nervy hrát před takovou kulisou,“ směje se.

Přípravu na jarní pokračování třetí třídy zahájil se spoluhráči v pátek 5. ledna. „Celý prosinec jsme trénovali jednou týdně v tělocvičně. Teď chodíme dvakrát do týdne běhat, ať nabereme fyzičku. Pokud počasí dovolí, chceme přidat i trénink na velkém hřišti,“ líčí.

O cíli pro druhou polovinu soutěžního ročníku má jasno. „Chceme urvat první body a odlepit se ode dna tabulky. Ukázat, že fotbal nehrajeme jen proto, ať hrajeme, ale že se lepšíme a musí se s námi počítat,“ dodává.


Načítám tabulku ...