Opadla už postupová euforie?

Euforie opadla a vystřídala ji tvrdá práce v podobě příprav na novou sezonu. (úsměv)

Po podzimní části jste byli čtvrtí se ztrátou devíti bodů na čelo tabulky. V té době jste jako cíl zmínil posun do elitní trojky. Měl jste před startem jara myšlenky na postup?

Vůbec ne. V hlavě jsme měli opravdu jen elitní trojku. V prvním jarním kole jsme ale porazili vedoucí Rajhradice a následně i druhou Zastávku. Od té doby jsme věděli, že bude soutěž až do konce vyrovnaná a o postupujícím se může rozhodnout až v posledním kole, což se nakonec i stalo.

V první polovině sezony vás střelecky táhl devatenáctigólový Marek Štencl, který se v zimní přestávce přesunul do Blanska. Stává se, že tým odchod nejproduktivnějšího hráče negativně ovlivní, vám se ale dál dařilo…

O odchodu Marka jsme věděli a v zimní přípravě jsme se na jeho absenci připravili. Od startu jara jsme hráli hodně variabilně, v útoku to nebylo o jednom hráči. Ke konci sezony pak střelecky exceloval Marek Sehnal, který dal gól prakticky ze všeho. Nakonec jich nasázel taky devatenáct. To nám strašně pomohlo.

Logo Superfinále malého fotbalu
Superfinále malého fotbalu je za dveřmi. Nabídne šest zápasů o titul i tombolu

Co všechno tedy za postupem stojí?

Nejprve zmíním kvalitní zimní přípravu, která pro nás začala už 11. ledna. Byla dlouhá, ale hráči k ní přistoupili velmi zodpovědně a poctivě ji odmakali. Zásadním faktorem byla taky vyváženost mezi hrou dopředu a dozadu. Na jaře jsme měli neuvěřitelná čísla v obraně. Dostali jsme jen pět gólů. Zároveň jsme jich 52 vstřelili. V neposlední řadě musím vyzdvihnout kvalitu týmu. Opřeli jsme se o skvěle chytajícího brankáře a kapitána Iva Loukotu. Neskutečně zahráli v obraně Tomáš Gracias, Dalibor Hanák a Roman Zeman. Směrem dopředu vytvářela hru trojice Alois Zeman, David Macko, Tomáš Adámek. A korunku našemu snažení nasadily mladé pušky Sehnal, Tomáš Novotný a Tomáš Bělehrádek, které nastřílely velké množství branek.

Kromě A mužstva se dařilo i rezervním týmům. Béčko postoupilo do I. B třídy, céčko do okresní III. třídy. Co to vypovídá o fotbalu v Kunštátu?

Je to historický úspěch a ukázka toho, že je klub zdravě nastavený. Jde o výsledek desetiletého snažení. Od roku 2006, kdy A tým spadl do I. B třídy, se klub začal zvedat ode dna. Začalo to tím, že se ho ujal František Tenora (předseda klubu – pozn. red.) a můj strýc Petr Loukota. Od té chvíle jsme se postupnými krůčky posouvali až k dnešnímu úspěchu. Stojí za ním i dlouhodobá kvalitní práce s mládeží v projektu Žijeme hrou, který propojuje obce a fotbalové kluby. Díky této spolupráci vyrůstají v našem regionu talentovaní hráči.

Zatímco A tým jste dovedl k postupu z trenérské lavičky, za béčko a céčko jste nastoupil coby hráč. Je to tak?

Je, ale moje hráčské zapojení bylo spíš symbolické. Soustředil jsem se především na úspěch A týmu. Do zápasů béčka a céčka jsem si šel stoupnout, jen když měli kluci velkou nouzi. (smích)

Jak si užíváte čas strávený na trávníku v roli hráče?

Je to pro mě relax. Kamarádi mi ale pokaždé připomínají, abych si zápasy, do kterých nastoupím, užil a přestal po vyběhnutí na hřiště trénovat. Někdy je těžké se od toho oprostit. (úsměv)

Fotbalista Lukáš Vorlický, který momentálně nastupuje za Atalantu Bergamo v italské Serii A, vyzdvihl na sociálních sítích úspěch klubu a přirovnal vás ke slavnému kouči Pepu Guardiolovi. Potěšilo vás to?

Samozřejmě potěšilo. Lukáš je můj výborný kamarád a velký fanoušek Kunštátu. Na jaře jsme spolu situaci v tabulce několikrát probírali. Hodně se zajímal a fandil nám. Dřív jsem Lukáše trénoval ve Zbrojovce, je tedy zároveň můj bývalý svěřenec. Proto ty srandičky na sítích. (smích)

Třemi postupy v jedné sezoně jste Guardiolu určitě předčil…

To mě vůbec nenapadlo. (smích) Každopádně musím říct, že bez trenérů dalších kategorií, se kterými jsme po celou sezonu spolupracovali, by takové úspěchy nepřišly.

Postupové oslavy už máte za sebou?

Máme a byly velmi spontánní. S vítězstvím v soutěži jsme totiž do poslední chvíle nepočítali, a tak jsme neměli nic přichystaného. Šampaňské ani postupová trička. Narychlo jsme sháněli alespoň vítězné doutníky. Zakončená byla ve výsledku moc hezká. Teď už hráči odpočívají po sezoně, která je stála velkou spoustu sil.

Krajské soutěže se znovu rozjedou v srpnu. Kdy odstartujete letní přípravu?

Zhruba v polovině července. Teď mají kluci tři týdny volna. Letní pauza je poměrně krátká, takže vynecháme soustředění. Budeme se připravovat v domácích podmínkách. Se vstupem do vyšší soutěže nás čeká zásadní změna v tréninkovém procesu. V současné chvíli s trenéry B týmu konzultujeme, jak vše uchopíme.

Budete trénovat víc?

Přesně tak. Plánujeme tři tréninky týdně, a protože máme v týmu spoustu mladých hráčů, dáme jim možnost individuálního tréninku navíc. Ten bude dobrovolný. Kluci měli tuto možnost už letos a využívali ji.

Fotbalisté Rájce-Jestřebí (zelenobílé dresy) si v příští sezoně zahrají I. A třídu
Dodatečný postup. Rájec-Jestřebí si po devíti letech zahraje I. A třídu

Jak to vypadá se změnami v kádru?

Tím, že jsme postoupili, máme od všech hráčů slíbeno, že zůstanou. Kdybychom nepostoupili, je to jiné. Registrovali jsme zájem o naše kluky z vyšších soutěží. To nás na jednu stranu těšilo, na druhou stranu jsme šťastní, že kádr zůstane pohromadě. To je naprostá priorita. Chceme, aby krajský přebor zahájili kluci, kteří si postup vykopali. Zároveň intenzivně pracujeme na rozumném doplnění týmu.

Kolik přípravných utkání odehrajete?

Zatím máme domluvené dvě, další jsou v jednání. S postupem do vyšší soutěže se pojí i účast v krajském poháru, do kterého se zapojíme.

Máte už jasno o cíli pro další sezonu?

Máme jasno v tom, že chceme v prvním roce využít nováčkovského elánu. Zároveň zůstáváme pokorní. Nerad bych mluvil o konkrétním umístění, ale krajský přebor chceme hrát v Kunštátu dlouhodobě a tomu vše uzpůsobíme.

MARKÉTA WEINLICHOVÁ