Čtyřiadvacetiletý fotbalista měl povedenou už minulou sezonu, ve které ukázal svůj potenciál. Na podzim byl ale pro obrany soupeřů k neuhlídání. „Čísla to asi ukazují sama o sobě, sezona je rozjetá tak, že jde opravdu asi o mou nejlepší formu, co jsem kdy měl. Ale fakt musím říct, že od spoluhráčů mám obrovský servis. Podporují mě skvělými asistencemi, dostávám se do šancí, do kterých jsem se dřív nedostával. Je to snazší, než se zdá,“ usmívá se Vorlický.

Jeho skvělá forma neunikla ani ostatním celkům, v zimě proto obdržel pár nabídek na přestup. Ofenzivní hráč ale jistě zůstává v Bořitově, přesto by alespoň krátce mohl atmosféru klubu z vyšší soutěže okusit.

Jeho otec Jiří Vorlický starší, který trénuje Blansko, totiž nedávno mluvil o možnosti měsíční stáže mladého kanonýra v třetiligovém týmu. „Mám zraněný palec na noze, všechno to záleží na rychlosti rekonvalescence. Pokud bych se rozhodl tohle zkusit, tak jen v případě, že budu zdravotně fit a neomezí to moji přípravu na start jara v Bořitově. Zatím to tedy není aktuální,“ popisuje snajpr.

Trenérská role

Kromě svých útočných úkolů plní nejlepší střelec aktuálního ročníku okresního přeboru v Bořitově i další roli – je totiž hlavním trenérem. „Že jsem dostal nabídku vést bořitovské muže, je pro mě pozitivní. Jsem hrozně rád, že i starší kluci mě přijali a tvoříme společně tým, který táhne za jeden provaz. Není to ani tolik o trenérské pozici, spíš jsem někým, kdo připraví tréninky, určí nějaké věci a na zbytku se podílíme jako tým,“ nastiňuje Vorlický mladší.

Ten i přes svůj mladý věk má s koučováním četné zkušenosti. „Začal jsem trénovat už v mládí, v osmnácti letech jsem se dostal do pozice Grassroots trenéra Okresního fotbalového svazu Blansko a začal se koučováním živit. Nyní jsem trenérem v projektu Žijeme hrou, jako koordinátor mám na starost přípravky v Lysicích a Bořitově, jsem šéftrenér dorostu a k tomu vedu i bořitovské muže. Takže mě trenéřina už nějakou dobu zaměstnává,“ dodává Fotbalista roku 2022 na Blanensku.