Ještě před startem sezony se Rudici zranil brankář Jan Matuška. V prvních pěti soutěžních kláních se pak v bráně prostřídali Filip Bastl, Rosťa Ševčík a Radek Toncer. V tu chvíli oslovilo vedení klubu Poláka, který do té doby kryl záda Davidu Maškovi ve Sloupu. „Přemýšlel jsem, jestli do toho mám jít. Potřeboval jsem si od fotbalu trošku odpočinout. Zároveň mi bylo kluků líto. Hráli dobrý fotbal, ale měli problém s gólmany. Do brány musel dokonce hráč z pole. I proto jsem se nakonec rozhodl na nabídku kývnout,“ vysvětluje Polák, jenž mezi třemi tyčemi vydržel až do návratu Matušky v posledním kole.

Pod jeho příchod se podepsaly i letní posily Rudice, které dříve coby hrající trenér vedl v béčku Ráječka. Mezi ně patří třeba aktuálně nejlepší střelec mužstva Filip Štěpánek, jenž na podzim zaznamenal dvanáct přesných zásahů. „Po přesunu rezervy Ráječka do třetí třídy odešli někteří hráči právě do Rudice. Volali mi a ukecali mě. Jsou to dobří kluci, mám je rád. I kvůli nim jsem nabídku přijal,“ přiznává.

Jak náročná byla pro zkušeného gólmana adaptace na tempo vyšší soutěže, když v loňské sezoně nastupoval ve třetí třídě a letos naskočil do jednoho klání okresního přeboru? „Hodně náročná, byl to šrumec. Musel jsem na sobě začít makat. Trénoval jsem v Rudici, ve Sloupu i individuálně. Abych nebyl jen do počtu,“ usmívá se.

Osm z celkových deseti podzimních bodů vybojoval celek z Blanenska právě s Polákem v bráně. I díky jeho jistým výkonům je tak z předposlední třinácté pozice na dostřel příčkám zajišťujícím záchranu. „Deset bodů je málo, zbytečně jsme prohráli spoustu utkání. Proti Cetkovicím jsme celý zápas vedli a až v 84. minutě soupeř vyrovnal z penalty, to bylo kruté. V Lelekovicích jsme zase dostali v 90. minutě gól z ofsajdu. Z těchto soubojů jsme měli vytěžit víc bodů,“ uvědomuje si.

Stejně jako v minulé sezoně navíc mužstvo doplácelo na neproměňování šancí. „V utkání si vypracujeme deset tutovek, které neproměníme. Vytváříme si tlak, bušíme do soupeře, ale nepadne to tam. Zatímco ostatní týmy hned uklidí balon do brány, my trefujeme tyčky a břevna. Je až neuvěřitelné, jaké šance jsme neproměnili,“ kroutí hlavou gólman, který v loňské sezoně vychytal Sloupu postup do okresního přeboru.

Jiří Huška po podzimní části končí na pozici hlavního trenéra Ráječka.
Nečekaná změna. Huška po dvou a půl letech končí v Ráječku, klub hledá nástupce

Třinácté místo, na kterém Rudice přezimuje, podle něj neodpovídá herní kvalitě mužstva. „Jediný duel, kdy nás soupeř opravdu tlačil, byl proti rezervě Svratky. Na jejím hřišti jsme ve 20. minutě prohrávali 0:4. To byl jediný zápas, ve kterém jsme propadli, ostatní byly vyrovnané,“ přibližuje.

A doplňuje, že mladé mužstvo musí nabrat zkušenosti. „Tým je perfektně poskládaný. Kluci jsou šikovní, musí jen získat herní praxi. Jde na nich vidět, jak je fotbal baví. Na každém tréninku se sejde šestnáct lidí, to jsem snad nikde nezažil. Pokud tihle hráči neodejdou a budou makat, nemám o budoucnost klubu obavy,“ popisuje.

Plánuje Rudici pomoci i v jarních bojích o záchranu? „Rád bych s týmem zůstal a ještě si trošku prodloužil fotbalové mládí. Je tady výborná kabina a skvělá energie. Uvidíme, jestli mě Sloup pustí,“ uvažuje.


Načítám tabulku ...