Svým svěřencům má rozhodně co předávat. V české a rakouské nejvyšší soutěži nasbíral Siegl dohromady přes čtyři sta startů, nyní stoupá na trenérském žebříčku. „Je to téměř přesně rok od dodělání UEFA licence a cítím, že chci pokračovat dál. Hodlám stoupat, už nyní přemýšlím o tom, že bych se přihlásil na studium nejvyšší licence UEFA Pro,“ podotýká rodák ze Šternberka.

Přestože za ním stojí zvučná hráčská kariéra, i v trenérské profesi začal od píky. Ve Zbrojovce prvně vedl žáky. „Věnoval jsem se jim šest let a myslím, že je třeba, aby si tím každý kouč prošel. Trenéřina není jednoduchá, ale když ostatní uvidí moje kvality a bude o mě zájem, tak se chci posouvat. Musí ale sejít hodně věcí dohromady,“ pokračuje.

Fotbal Zbrojovka Brno – Sparta Praha B 2:3
Zbrojovka spadla dokonce za Líšeň. Ustojí mizérii trenér Polách?

V trenérské hierarchii Zbrojovky se Siegl výrazně posunul loni. Ujmul se totiž staršího dorostu, který vede s Radimem Bubeníčkem v I. Celostátní dorostenecké lize. „Je to taková výkladní skříň Zbrojovky, naplňuje mě to. S kluky se mi pracuje skvěle, vnímají to, co po nich chceme. Vždy říkám, že hráč vám musí věřit, a myslím, že to zrovna je moje doména. Něco jsem odehrál, něco za mnou stojí, takže když to kluci vidí, tak mi věří,“ líčí nejlepší prvoligový střelec Brna ze sezony 1999/2000.

Trenéřině se však Siegl věnuje i ve Vilémovicích. Za celek, který předloni postoupil do A skupiny I. A třídy, navíc stále nastupuje na pozici stopera. „Je to náročné, ale nějakým způsobem se to zvládat dá. Máme ale jasně stanovené pravidlo, že pokud se cokoliv kříží, tak má přednost Zbrojovka. Naštěstí domácí zápasy Vilémovic jsou většinou v neděli odpoledne, zatímco devatenáctka Zbrojovky hraje často v sobotu,“ vysvětluje.

Fotbalisté Slovanu Brno (v červeném) vybojovali cennou remízu 0:0 s Vilémovicemi.
PODÍVEJTE SE: Dominance na míči nestačila. Vilémovice jen remizovaly s posledním

Barvy celku z Blanenska hájí už několik let, na spolupráci s Vilémovicemi je univerzální hráč zatím domluvený do léta. „Takhle už jsme ale domluvení šest let. Vždy do léta a pak se uvidí. Tak nějak jsme si ale přirostli k srdci, takže pokud se do konce ročníku nic zásadního nezmění, tak si s Jardou Grégrem (vilémovický předseda klubu – pozn. red.) sedneme a pokecáme o další spolupráci. Ale předbíhat se nemá,“ upozorňuje Siegl.

Tomu ve Vilémovicích sedla především místní atmosféra. „Mám rád, že nehrajeme pod tlakem. I. B třídu jsme proletěli jako nůž máslem, nikdo to možná ani nečekal. I dál se chceme fotbalem primárně bavit, a takhle mě to naplňuje. I kdybychom přinejhorším spadli zpět do I. B třídy, tak nás to bude mrzet, ale svět se nezboří. Lidé, kteří se ve Vilémovicích starají o fotbal, vytváří úžasnou atmosféru, je to takové domácké, hraje se pro zábavu,“ oceňuje.

6. čtvrtfinále: Litvínov - Brno 4:1
Kde vidí příčinu vyřazení a kdo z hráčů je zaujal? Deník se ptal fanoušků Komety

Díky angažmá v obou klubech si tak Siegl může vyzkoušet dva naprosto odlišné přístupy. Zatímco hru starších dorostenců Zbrojovky sleduje s nadhledem z lavičky, vilémovické spoluhráče organizuje přímo ze hřiště. „Porovnávat se to absolutně nedá. Moje trénování ve Vilémovicích je převážně o trénincích, snažím se, aby byly kvalitní. Při zápasech není jednoduché se soustředit na hru a do toho jako kouč hlídat, co se děje. Jasně si myslím, že trenér patří na lavičku,“ objasňuje autor šestatřiceti gólů v české nejvyšší soutěži.

Ať už ale je při zápasech na lavičce nebo přímo na hřišti, jedno zůstává vždy stejné. Každé utkání Siegl stoprocentně prožívá. „Mám to nastavené tak, že hrozně žiju s mančaftem, a myslím, že je to dobře. Když jsem na hřišti, tak je mě neustále slyšet, stejné je to i na střídačce Zbrojovky. Jsem fakt akční trenér, nedokážu sedět na lavičce, prostě vše prožívám. A to se asi nezmění,“ dodává.