Usedl jste na lavičku Rájce-Jestřebí, účastníka 1. B. třídy. Jak k tomu došlo?

Dostal jsem nabídku z Rájce. Rozhodující pro mne bylo, že mi slíbil pan Málek, který se o fotbal v Rájci stará, že na trénink bude chodit deset lidí, což je dnes podle mne nejdůležitější věc. To se mi v předchozím angažmá ve Vilémovicích nestávalo tak často, a proto jsem Málkovi na nabídku kývnul. V rájeckém mužstvu vidím větší perspektivu v tom, že mi kluci budou chodit na tréninky ve větším počtu.

Jste zkušený trenér, v současnosti se ale pohybujete spíš v nižších soutěžích. Jsou za tím osobní důvody?

Nejenom ve fotbale je to otázka nabídky a poptávky. Mě to v současné době takto vyhovuje, musím nějak skloubit povolání, rodinu a čtyřikrát týdně fotbal, což je i tak velmi náročné. Dostal jsem na podzim nabídku trénovat Dostu Bystrc, ale prostě už by to bylo příliš náročné. Den má čtyřiadvacet hodin, tréninkových jednotek by bylo hodně, takže jsem to musel odmítnout.

Jak jste spokojený se zázemím v Rájci, vztahy s vedením, třeba ve srovnání s vaším posledním klubem?

Na tohle se moc nedívám, chápu možnosti klubu takové, jaké jsou. Myslím si, že v Rájci to je na úrovni a rozhodně si nebudu stěžovat, že jsou třeba špatné kachličky ve sprchách.

Jak jste spokojený v Rájci se současným kádrem, věkový průměr je přibližně dvacet osm let?

Řeknu to tak, že dneska je člověk rád za každého hráče, jestli je mu čtyřicet nebo osmnáct, je mi v podstatě jedno, pokud splňuje nějaké parametry, aby mohl danou soutěž odehrát. Když to vezmu obecně, je to problém celého fotbalu a jsem v tom celkem pesimista. Tady na okrese dohrává generace, které je teď kolem pětatřiceti, a proti tomu nejsou dorosty. Možná v Blansku, Boskovicích, Ráječku, Rájci, občas na nějaké vesnici, to je ale příliš málo, pro takové množství klubů, které tady na okrese máme.

V kádru jsou zkušení fotbalisté jako Pšikal, Bárta, Nečas, Mokrý. Postavíte sestavu na nich?

Chceme mančaft trošku omladit, aby přišli mladí kluci, něco máme rozjednáno. Jinak kdo sledoval poslední dobou rájecký fotbal, ofenzivu táhne hlavně Honza Pšikal a na takovém hráči se prostě musí stavět.

Jaká bude zimní příprava?

Jsem ze staré školy, pro mě by byla ideální příprava nabírání kondičky někde v lese. Doba, kdy trenéři hlásali všechno s míčem, je podle mého pryč, ale zase jsem realista a ve výkonnostní kopané se to musí nějak vyvážit, aby to hráče bavilo.

Kolik budete mít přípravných zápasů?

Začínáme devátého února, prvním soupeřem bude dorost FK Blansko, budeme hrát každou sobotu, takže to vychází na šest utkání.

Jaké cíle máte pro jarní část sezony?

V klubu jsme se o tom bavili a strategie je jasná, co nejdřív se zachránit a pokud se nám podaří přivést hráče, které chceme, tak do půlroku celek zkonsolidovat a snažit se příští sezonu posunout zase kousek výš.

A jaké jsou dlouhodobější plány?

Ty úplně nemáme, přece jen jsme ve výkonnostním fotbale, nevíte, kdy vám nějaký hráč odejde, třeba z osobních důvodů, odstěhuje se, těch vlivů je strašně moc. Nejdůležitější je aktuální forma a na tom musíte stavět, a ne přemýšlet, co chceme v roce 2022.

První mistrovský zápas máte 22. března s Čebínem, který je po podzimu na sestupové příčce. To může být dobrý soupeř na úvod?

Ba naopak, pro nás to bude určitě těžký soupeř. Čebín se chce zachránit, je to první zápas jara, soupeř bude nabuzený a hodlá boj o záchranu určitě zdramatizovat, takže nic lehkého nás nečeká.

TOMÁŠ SRNSKÝ