Tenora se tak může chlubit pomyslným titulem nejoblíbenějšího fotbalisty na Blanensku. „Jsem soutěživý typ, takže mě každé vítězství potěší. Děkuji všem fanouškům a funkcionářům, že pro mě hlasovali. Jsem za to vděčný,“ vzkázal.

Za výhrou poslala Tenoru i motivace spoluhráčů. „Když jsme se o anketě dozvěděli, vznikla ve Skalici poptávka, co bude, pokud vyhraju. Namotivoval jsem kluky, že přijde pivní odměna v podobě sudu. Takže teď musím tu obdrženou tisícovku ve Fortuně vsadit na velký kurz, aby se mi to vyplatilo,“ uvedl se smíchem jedenatřicetiletý střední obránce či záložník.

Proč se vůbec v nominaci na nejoblíbenějšího hráče ocitl, si jistý není. „Ve svém věku už nevynikám na hřišti, ale hraji fair play jak na trávníku, tak i v životě. Tak možná proto mě vybrali. Fotbal je můj celoživotní koníček. Hraji jej nějakých pětadvacet let, a dokud zdraví vydrží, chci pokračovat,“ doplnil manažer pojišťovny.

S kopáním do míče začínal ve Skalici, ale brzy přešel do nedalekých Boskovic. „Tam jsem strávil veškeré fotbalové mládí. V dorostu jsem se vrátil krátce do Skalice, ale chyběla mi vyšší soutěž, tak jsem odešel na osm let do Ráječka. Pak jsem byl pro změnu necelé dva roky v Boskovicích, jenže druhou sezonu narušil koronavirus. Teď už jsem zpátky,“ přiblížil svoji cestu po fotbalových klubech.

Ve svém mateřském klubu však zatím mnoho neodehrál. I tuto sezonu nižšího fotbalu totiž utnula protipandemická opatření. Kluby na Blanensku před nařízenou stopkou stihly jen desítku klání, a Skalice nad Svitavou tak skončila na jedenáctém místě okresního přeboru. „Dva roky v pandemii jsou za námi, vnímám to tak, že všichni stárneme a ten fotbal nám už nikdo nevrátí. Fotbal je na vesnici součást kultury. Fanoušci se o víkendu přijdou podívat na zápas, dají si pivo. Ještě horší to však mají děti. Tam se obávám, že část z nich už se ke sportu nebude chtít vrátit, ale třeba se mýlím,“ zapřemýšlel Tenora.

Kromě výkonů na hřišti se chce věnovat právě trénování nových nadějí. „Mám trenérskou licenci céčko. Malý teď začíná hrát, a pokud jej to chytne, chci ho vést ke sportu. Ale samozřejmě je na něm, jestli to bude fotbal. Jsem zastánce toho, že děti mají sportovat. Fotbal je jediný sport, o kterém si troufnu říct, že mu nějak rozumím. Rád bych tak sám pomohl ostatním trenérům a zejména rodičům, aby děti sportovaly,“ uzavřel.

JAROSLAV GALBA