Nejméně čtrnáct dní totiž takticky nepřipraví své svěřence na mistrovské utkání, ani do něj nevyběhne. „Ve druhé lize se pravidelně testujeme, máme různá opatření a stejně nehrajeme. Je to určitě škoda, ale pokud se tady současná situace zhoršuje, nemá smysl někde tlačit, aby se za každou cenu hrálo. Jsou důležitější věci než fotbal,“ poznamenal Buchta.

A zatímco jako druholigový fotbalista polyká dál aspoň tréninkové dávky, coby kouč naordinoval hráčům volno. „V Ráječku jsme do odvolání tréninkový proces zrušili, protože vůbec nevíme, kdy se bude zase hrát. Až se upřesní termín dalšího utkání, začneme trénovat ve skupinkách. Kluci se fotbalem neživí, proto nemá význam je honit na hřišti v omezeném počtu,“ řekl Buchta.

Blanenští fotbalisté se ve středu ovšem při tréninku rozdělili do skupin po šesti lidech. „I jako trenér jsem se nad tím zamyslel a nevidím v tom vůbec žádný problém. Měli jsme střelbu, kondiční cvičení, přihrávky a ve skupinách jsme se točili. Pokud to netrvá delší dobu, jde naopak o příjemné oživení,“ líčil.

Odchovanec brněnské Zbrojovky se po deseti odehraných utkáních pohybuje s Ráječkem na pátém místě v tabulce krajského přeboru, ve druhé lize okupuje jeho tým desátou příčku. „V Blansku jsme ve stejné situaci jako Ráječko. Herní projev je daleko lepší než bodový zisk,“ přirovnal Buchta.

Ten převzal mužstvo Ráječka v létě. Právě v době, kdy se Blansko stalo profesionálním týmem a postoupilo do druhé ligy. „Mám dvě role, které vždycky odlišuju. Všechno se mi daří skloubit, nejprve odtrénuju v Blansku a pak přejedu na hřiště do Ráječka. Mám to jako blok u sebe, což je nejefektivnější. Jediná kaňka je, když se nám kryjou zápasy, ale nedá se nic dělat,“ pravil Buchta, jenž zaznamenal v dresu Zbrojovky a Znojma sedmašedesát prvoligových startů.

Za svou kariéru zažil řadu trenérů, jako jsou třeba Roman Pivarník či Leoš Kalvoda. „Od každého z nich jsem si asi něco vzal. I trenér Machala (blanenský kouč Oldřich Machala – pozn. red.) je zkušený, má toho hodně za sebou a něco si od něj přeberu. Ne samozřejmě všechno do detailů, ale zaujme mě jeho myšlenka a už si s ní hraju. Je to pak většinou autentické,“ vysvětlil Buchta.

A jaký je v kabině Ráječka? „Máme to mezi sebou nastavené dost přátelsky, ale musí být určité mantinely, za které se prostě nedá jít. A když se jde, kluci to pocítí. Nemám problém se do týmu pořádně opřít,“ usmál se Buchta, který před angažmá v Ráječku trénoval žáky Zbrojovky.