Lichotí vám, že jste dostal důvěru pokračovat jako hlavní kouč?
Není to tak, že by mi to lichotilo… Cením si té šance, hodně si toho vážím a svým způsobem cítím závazek. Vím, že je spousta věcí potřeba přenastavit a těším se na to. Je to výzva. Věřím, že s celým realizákem dokážeme mužstvu přinést něco jiného, aby to hráči přenesli na hřiště. Těším se na tu práci, přípravu, že máme delší čas něčemu se věnovat. Věřím, že to bude fungovat. Kdybych tomu nevěřil, nikdy bych do toho nešel.
Těšíte se i přesto, že je Zbrojovka šestá?
Člověk by se měl těšit na věci, které dělá. Rád jsem chodil do kabiny jako hráč, mám rád fungování kabiny i jako trenér. Stejně rád chodím do kabiny za hráči, ráno s realizákem probírám tréninky, plánujeme další dny a podobně. Tohle jsou debaty, které nás prostě posouvají dál. Beru to jako skvělou věc, jsme u fotbalu a věřím, že to dokážeme přenést na kluky a budeme hrát líp. To je asi celá pointa. Chci říct, že to fakt není o mně, dokážu potlačit svoje ego, schovat ho. Jsem nastavený tak, že udělám všechno, aby to fungovalo a věřím, že bude.
Myslel jste si po posledním zápase, který jste prohráli s Olomoucí 0:1, že vás vedení klubu ve funkci podrží?
Na tiskovce po zápase na mně bylo vidět extrémní zklamání z výkonu, který byl špatný, vůbec jsem nepřemýšlel, co bude dál. Zaobírám se věcmi, co jsou teď, které dokážu řešit a jsou nejbližší. Byl jsem extrémně zklamaný z naší předvedené hry, jakým způsobem jsme vystupovali na hřišti jako mužstvo. Když budu mluvit jen o těch třech zápasech v pozici hlavního trenéra, i když všechno nebylo růžové, nějakým způsobem se nám dvě utkání podařila, hra nebyla špatná, viděl jsem jednoznačně zlepšení, ale poslední duel nám nevyšel. Zklamání bylo obrovské a nepřemýšlel jsem, co bude dál.
Kdy jste začal?
Druhý den jsem šel na béčko, bylo víc času srovnat si myšlenky, utříbit si to. Proběhlo to relativně rychle, v pondělí jsme spolu seděli, nějak si to vyhodnotili, majitelé se Zdeňkem Psotkou (sportovní manažer – pozn. red.) přišli s konkrétní nabídkou. Bavili jsme se, jaké změny by měly proběhnout, co od toho čekáme navzájem, mluvili jsme ohledně posílení a redukce kádru, probírali jsme provozní věci. Přišlo to docela rychle a možná jsem neměl moc času přemýšlet, jak to bude dál.
Dal jste si jako podmínku, že musejí nastat změny v kádru?
Na poslední tiskovce jsem říkal, že tohle je věc, kterou vnímáme všichni, kdo na fotbaly chodí. Když někdy něco nefunguje v kolektivu, je potřeba hráče buď pozvednout a dostat to z nich, nebo pokud to z nich nejde dostat, tak je potřeba, aby hráči změnili prostředí. Někteří tady jsou a byli dlouho, i pro ně je to nový impulz, stejně jako když se mění trenér. Pro kabinu je taky impulz, když přijdou noví hráči, je tam zase něco jiného. Musíme to prostě obměnit, nejde dlouhodobě jet ve stejném uzavřeném kolektivu. To funguje u úspěšných týmů, které to mají podložené výkony a výsledky, ale je vždycky dobré přivést nového hráče, který tomu ještě víc pomůže.
Velká obměna však nastala už v létě, může být podobná?
V létě byla samozřejmě velká obměna, to byla první etapa. Teď nastane ta druhá a uvidíme, jak moc razantní bude. Když se bavíme o tom, kdo půjde ven, musíme mít taky toho, kdo půjde dovnitř, do kabiny. Ještě nejsou dodělané věci, bavíme se o třech postech, které chceme výrazně posílit, a věřím, že se nám to během zimní pauzy podaří.
Můžete posty konkretizovat?
Bavíme se o levém obránci, stoperovi a středním záložníkovi. Konkrétně lajnový hráč směrem do ofenzivy jako křídlo nebo defenzivy jako obránce, stoper a středový hráč, který bude jiný typ fotbalisty, než které tady máme, a dokáže hře vtisknout ještě větší myšlenku.
Posílit musíte, protože pořád pomýšlíte na návrat do první ligy?
Zbrojovka ani jiný cíl nemůže mít, i když je tabulka, jaká je. Bodů jsme poztráceli hodně, ale nemůžeme plánovat dál bez toho, aniž bychom se pokusili dotáhnout na špičku a hráli o postup. Ať už to bude z baráže, nebo přímý postup, který je samozřejmě daleko, jiný cíl být nemůže. Bavit se o stabilizaci kádru a obměně musí být ruku v ruce. Náš úkol je, abychom tohle zvládli a dokázali se posunout nějakým způsobem dál. Věřím, že se nám to podaří. Je možné, že se v průběhu plány přehodnotí, ale teď je cíl jednoznačný – dotáhnout se na špičku, hrát nahoře, snažit se být na dostřel týmům. Dobře odtrénovat zimní přípravu, mít mančaft pohromadě a chystat se na mistrovská utkání tak, abychom čtrnáct zápasů zvládli co nejlíp a měli co nejvíc bodů.
Jako hlavní kouč v mužské kategorii jste trénoval třetiligové fotbalisty Hodonína, ve Zbrojovce zažíváte první štaci v profesionálním fotbale. Představoval byste si snadnější začátek trenérské kariéry?
Neplánoval jsem si dopředu, že bych tento rok chtěl trénovat áčko, nebo předtím něco jiného, tak jsem to neměl. Pět let jsem trénoval devatenáctku Zbrojovky, pak jsem měl na starost celou mládež a přesah byl velký směrem k áčku, k fungování a propojení klubu. V létě jsem přišel na pozici asistenta s tím, že si to jdu svým způsobem osahat, nachystat se. Že to přišlo takhle rychle, je druhá věc. Možná by pozvolnější cesta byla lepší, ale zase na druhou stranu když ta šance přišla, je potřeba se jí neleknout a jít do toho se vším všudy. Jsem člověk, který výzvy hledá, a věřím, že se to podaří. Kdybych nevěřil, nikdy do toho nejdu, byl bych někde schovaný v mládeži nebo jinde. Nebo bych řekl, že na to nejsem připravený, ale to beru jako slabost. Když se člověk bojí nějaké výzvy, je to velký průšvih a cesta jak neuspět.
Sportovní manažer Zdeněk Psotka vás už v létě přiváděl s tím, že byste jednou mohl být hlavní kouč Zbrojovky?
Tak to nebylo, že bych jednou měl tým vést. Přišel jsem vyloženě na pozici asistenta, pak se k nám připojil Pepa Mucha, takže Luďa Klusáček měl dva asistenty. Nebylo to tak, že hned musím být hlavní trenér. Jasně jsem věděl, jaká je moje role ve fungování realizačního týmu, teď se ta role trochu změnila. Předtím byla zodpovědnost hodně na Luďovi Klusáčkovi jako na hlavním trenérovi, teď je na mně. Ale říkám znovu, tak to je, jsem na to připravený a věřím, že to zvládnu. Spousta věcí pro mě bude možná nových, ale mám kolem sebe lidi, kteří mi pomůžou s některými věcmi a věřím, že dokážeme do hráčů dostat větší týmovost a jiné věci, které nám v podzimní části chyběly.
Napadá mě srovnání s René Wagnerem, který měl první trenérskou štaci ve Zbrojovce, když padala z nejvyšší soutěže, ale na začátku druholigové sezony byl odvolaný a další pořádnou šanci už v profesionálním fotbale nedostal. Uvědomujete si, že úspěch vás může nakopnout vzhůru, ovšem neúspěch vaší kariéře dost ublíží?
Takhle nepřemýšlím. Jsem přesvědčený, že aby člověk mohl o něčem mluvit, musí si to prožít. Všichni trenéři se na to připravujeme, všichni by chtěli trénovat profesionální týmy v první nebo druhé lize a bez té zkušenosti nevíte, o čem to je. Připravujete se, chystáte na to, ale až když tam jste, zjistíte, o čem to je. Slouží to i k tomu, když to nedopadne a spálíte se, je třeba se poučit, vyhodnotit si vše a být připravený líp. Taky je možné, že další šance třeba nepřijde, ale člověk do toho jde se vším všudy. Věřím, že se to podaří a nepřemýšlím, že to fungovat nebude. Až to nedopadne, budu přemýšlet co dál…
Vnímáte jako trenér větší tlak než hráč?
Je to hodně podobné, akorát jiné v tom, že jako hráč máte možnost na hřišti něco ovlivnit, jako trenér ovlivníte v zápase už málo věcí, jen střídání, nějakou změnu rozestavení, dobré nabuzení před utkáním, dobře zvolenou taktiku před mistrákem. Nejdůležitější je týdenní tréninkový proces, tam dokáže trenér do hráčů dostat nejvíc věcí, které chce, aby fungovaly o víkendu v utkání. Mám to postavené trochu jinak než jako hráč. Byl jsem typ, který ne všechno dělal na sto procent. Jako trenér to mám jinak, naopak se zaměřuji hodně na ten týden, aby hráči byli nachystaní na víkendový zápas a byli jsme dobře připravení. Tam je největší šance mužstvu něco vtisknout.
Jste jako trenér nervóznější před utkáním?
Ani jsem extrémně nervózní nebyl, spíš je to očekávání, jak se to podaří, jakým způsobem jsme se chystali, co jsme v týdnu dělali, jestli se to v utkání objeví a pomůže nám to. Spíš očekávání než stres, ten je z jiných věcí.
Někteří starší fotbalisté v kabině k vám mají věkově poměrně blízko. Máte se svými svěřenci nastavený jiný vztah, než když jste vedl dorostence?
Komunikace je samozřejmě odlišná, když trénujeme sedmnáctileté kluky, nebo Kubu Řezníčka, Martina Berkovce, Miru Nového, Romana Potočného, kteří už fotbalem nějak prošli. Řezňa je jediný, kdo mi v kabině tyká od začátku, to jsme si řekli a nemám s tím problém, že to funguje dál a fungovat bude. Komunikace je jiná v některých věcech, ale ve finále chci po nich to samé, co jsem chtěl po dorostencích, fotbalové věci se moc nezmění. Komunikace je jiná v kabině, po tréninku a podobně. Když se bavíte s klukem, který chodí do druháku ve škole, nemůže to být stejné jako s klukem, který má dvě děti a je doma. Když se bavíte o životě, je to rozdíl, ale přístup je hodně podobný.
Sázíte spíš na klidné vysvětlování, nebo rovnou zvýšíte hlas?
Je to všechno dohromady. Dokážu se rychle nastartovat (úsměv), když to tak cítím. Snažím se to dělat tak, aby hlavně hráči věděli, co po nich chci, na co jsou cvičení nebo hra zaměřené. Když se to tam neobjevuje, jednou dvakrát napomenu, nebo hned zařvu. Mám to tak, že to řeším impulzivně, aby si hráči uvědomovali, co není v pořádku, že se něco děje, aby podruhé byla jejich činnost daleko lepší.
Pomáhá vám s komunikací, že máte v kabině zkušené hráče?
Je tam Šury (Jakub Šural – pozn. red.), který dokáže spoustu věcí v kabině vyřešit, má velké slovo stejně jako Kuba Řezníček. Starší hráči svým způsobem vedou mladé, aby se všechno propojilo dohromady, aby to zapadlo a skvěle fungovalo. Když se podíváme na kádr, jsou tam mladí hráči jako Hamza, Koželuh, Alijagič, Hellebrand, Toman, trénuje s námi sedmnáctiletý Filip Večeřa. Jsou tam proměnné ohledně koučinku a fungování týmu i trenéra, jak v kabině kluci musejí fungovat mezi sebou a jak trenér mluví na hráče, jestliže je to dorostenec, nebo starší hráč. Komunikace není rozdílná ve fungování týmu, ale je rozdílná, když spolu probíráme věci kolem, to je přístup trochu jiný.
Jako hráč jste byl vždy mozek týmu, který tvořil hru. Přijde mi, že někdo takový by se současné Zbrojovce hodil, mužstvu chybí. Co myslíte?
Těžko se na to odpovídá. Asi bych našel další věci, které bych chtěl, aby se ve hře objevily. Snad se nám podaří u někoho z těch hráčů, které tady máme, aby se téhle role chopili a tohle zvládli na hřišti. Vidím jednoho, dva, kteří jsou k tomu vhodní, ale zatím to neukázali. Jinak by se ten hráč měl přivést. Pak je i třetí varianta, že ho musíme nahradit jiným způsobem, že nebudeme mít klíčového středního záložníka, který nám bude rozehrávat všechny akce, na kterého se budou soupeři zaměřovat, ale jeho pozice se rozdělí na víc hráčů a musíme to zvládnout takhle.
Ukážete ještě hráčům na tréninku, jak mají některé situace vyřešit?
Ne, už neukážu. (smích) Ještě v létě jsme nebyli v dobrých počtech na tréninku, takže jsme s Liborem Doškem (vedoucí mužstva a bývalý prvoligový útočník – pozn. red.) část tréninků absolvovali. Samozřejmě z boku hřiště a tribuny je vidět spousta věcí, na hřišti v pozici hráče to je obrovský rozdíl. Vidím některé věci jinak, každý to vidíme jinak, ale taky kolikrát vidím na hráčích, kteří tady jsou, že udělali něco skvělého, kdy se situace úplně změnila. To jsou věci, které často hledáme a oceňuji je nejvíc. Situace se najednou celá změní tím, že fotbalista udělá něco nečekaného a nakonec je z toho třeba krásná akce. Fotbal je o tomhle. Ne všichni hráči to dokážou, ne všichni by tak měli hrát, ale když v týmu jsou takoví, kteří dokážou situaci změnit, je to skvělá věc.
Vyhovuje vám dlouhá zimní pauza, že máte čas nachystat mužstvo podle vašich představ?
Měli jsme týden volno, v něm jsem absolvoval krátkou stáž na dva dny, což bylo skvělé. Chystám se od 8. prosince ještě na jednu stáž a je super, že se uvidím s trenérem, se kterým jsme dřív trénovali. Věřím, že dokážu pochytit nějaké věci, utříbit si myšlenky, vždy je to skvělá věc a pauzu využiji takhle. Samozřejmě přes svátky strávím čas s rodinou, byl jsem hodně rozlítaný, takže budu doma a taky se připravovat. Věřím, že zůstaneme všichni zdraví, na začátku přípravy budeme všichni nachystaní, abychom ji skvěle zvládli a připravili se na mistrovské zápasy.
