Minařík si podzim v Blansku užil, zabojuje o místo v Líšni

Celkově však smutnit nemusí. Klub přezimuje na osmé příčce tabulky. „Většinu sezony jsme hráli nahoře a byli jsme spokojení. Nejprve jsme nevěděli co čekat, pak jsme si asi zvykli hrát vepředu a nakonec si to pokazili. Hlavním cílem však bylo udržet třetí ligu a být konkurenceschopní, což se nám povedlo nad míru. Sedmadvacet bodů je dobrá startovní čára do jara,“ přidal.

Otázkou je, zda u toho Minařík bude. Do Blanska zamířil v létě na půlroční hostování z druholigové Líšně, kde mu chyběl dostatek minut na trávníku. „S klubem komunikuji. Je domluvené, že na přípravu se vrátím do Brna a po nějaké době se rozhodne, kdo tam zůstane a kdo ne. Jsem hráč Líšně, ale kdyby to nevyšlo, na devadesát procent bych přemýšlel o Blansku. Trenér tady říkal, že chce mužstvo udržet,“ uvedl čtyřiadvacetiletý fotbalista.

Odlišné půle. Ráječko na závěr podzimu bralo bod s Bystrcí

Angažmá ve třetí nejvyšší soutěži mu sedlo, jelikož se doslova od začátku zařadil do základní jedenáctky. „Za mě velká spokojenost. Ani jsem nečekal, že se to takto bude odvíjet. Vytíženost je pro mě dost důležitá, ale ruku v ruce s tím jde umístění. Jinak se hraje, když se prohrává. My celou dobu bojovali o špici. Navíc jsme se snažili o kombinační fotbal a nesázeli jen na bojovnost, což na mě dělalo dobrý dojem,“ poznamenal.

Ač se v Blansku po sestupu z druhé ligy budoval nový tým, s aklimatizací neměl Minařík problém. A to nejen díky parťákům Lamine Fallovi a Guyi Retano Elekanovi, kteří z Líšně přišli spolu s ním. „Byl tam už Tomáš Machálek, s nímž jsem byl delší dobu právě v Líšni, a mladší kluci ze Zbrojovky. Ty znám, protože jsem jí taky prošel. Bylo příjemné jít do známé kabiny a nemuset se nějak seznamovat. Myslím, že i proto jsme hráli dobře,“ uzavřel.

JAROSLAV GALBA