„Věděl jsem, do čeho jdu a přiznám se, že mám rád takové výzvy. Převzít klub, který je zajištěný, je strašně krásné, ale tohle mě lákalo,“ řekl Vašíček, jehož mužstvo je po devíti kolech v Moravskoslezské fotbalové lize šesté.

Nejbližší třetiligové utkání:
sobota od 15.30:
Blansko (6. místo) – Uherský Brod (10.)
Blanenský kouč Petr Vašíček o soupeři: „Uherský Brod je bojovný, nedá nic zadarmo a je výborný v defenzivní činnosti. Čekáme, že bude hrát na brejky, na které má hráče.“

Jaké pro vás byly první týdny u týmu?
Začátky byly krušné, měli jsme papír hráčů a postupně každého jen odškrtávali, že k nám nechce. Nikdo se totiž nehrne do mužstva, které spadne z druhé ligy a odejde mu tolik fotbalistů. Nebylo to nic jednoduchého, zrušili jsme i první přípravný zápas v Boskovicích, protože nás bylo jen devět. Teď už máme kádr aspoň do konce podzimu ustálený a kluci, které jsme přibrali, mají na to hrát ve vyšších soutěžích.

Udělal jste velký skok, když jste přešel z I. B do třetí ligy. Co se pro vás změnilo?
To by vám měla říct spíš moje žena. (úsměv) Tohle jsme si prošli už kdysi, když jsem začínal trénovat. Neměl jsem ještě děti, takže se to časově dalo skloubit. Přiznám se ale, že je mi jedno, jestli trénuju čtvrtou třídu, nebo třetí ligu, jde mi hlavně o zájem hráčů něco dokázat. A pak je to otázka času, který tomu obětujete. Teď mám děti už větší a přišla nabídka, kterou by moc lidí nevzalo, ze začátku bylo nadmíru složité sehnat i asistenty, ale podařilo se a teď z toho mám dobrý pocit.

Přece jen režim u třetiligového týmu je odlišný, než u celku v krajské soutěži…
Objem tréninků je daleko větší, jejich podstatu ovšem můžete využít kdekoliv. Samozřejmě je potřeba to upravit, protože každý fotbalista má svůj strop, ale cvičení, které jsem dělal v B třídě, využívám i ve třetí lize. Jen kladu na hráče daleko větší požadavky na rychlost, kvalitu a přesnost.

Zmínil jste už i svůj realizační tým, který tvoří Erik Mihola, Jaromír Piták a Karel Pernica. Jak hodnotíte spolupráci s nimi?Musím je vyzdvihnout, protože mě v tom nenechají samotného, udělali jsme moc dobrý výběr. Já už jsem taky trochu starší třeba oproti Erikovi, který pak přináší na trénink nové prvky a kluky to baví. Občas to musím samozřejmě usměrnit, ale všechno nám funguje dobře.

Je výhoda, že se do Blanska vrátili trenéři, kteří jsou z regionu?
Kromě trenéra gólmanů (Piták - pozn. red.) spojitost s regionem tady máme, což je za mě dobře. Všechno se pak nabaluje. Když jedete domů, fanoušci se vás na ulici ptají, jak jsme hráli a o tom okresní fotbal je. Na to jsme vsadili a i když se na to možná někdo díval špatně a ptal se, co tam budou dělat, tak výsledky zatím ukazují, že realizační tým ten tlak zatím ustál.

Vy osobně už jste ve třetí lize vedl Blansko i v sezoně 2008/2009. V čem je teď soutěž jiná?
Nechci se nikoho dotknout, ale myslím, že všechny soutěže jsou o trochu míň kvalitnější, než bývaly. Obecně teď máme malou základnu fotbalistů a z kvantity vychází kvalita. Úroveň třetí ligy je slabší, na druhou stranu je mnohem čistší z pohledu vedení utkání.

Jaký styl hry vyznáváte?
Jako fotbalista jsem býval nosič vody a nikdy jsem nebyl hvězda. Nejvíc mě ovlivnili pan Študent (bývalý blanenský kouč Ivan Študent – pozn. red.) a Stanislav Jarábek z Trnavy. Oba měli fotbal založený na dobré kondici a na tom, že hráči na hřišti odevzdají sto procent. Když to dáte do tréninku i zápasu, budete určitě slavit úspěch.

Vaši svěřenci si zvykli?
Všechno se zvládá, když se vyhrává, pokud se naopak nedaří, je to těžší. Měli jsme takový okamžik po utkání se Slováckem B (prohra 1:3 – pozn. red.), kdy mě mrzel druhý poločas, který jsme odflákli. Kluci ale moji filozofii znají a když ji chápou, tak se daří.

Jak takový těžší okamžik v Blansku vypadá?
Musím prostě někdy zvýšit hlas a probudit v klukách toho spícího draka, což se třeba děje při zápase nebo o přestávce. Pak přijde tréninkový proces a určitě poznají, že je náročnější než jindy, aby si uvědomili, že kdy něco zkazí, jsou za to potrestaní. To je stejné jako ve škole, když dostanete pětku, rodiče se na vás mračí, ale když přinesete jedničku, jsou na vás hodní.