Mohutné těleso kamen se základnou 286 x 145 centimetrů a výškou 238 centimetrů je ojedinělé výzdobou s figurálními výjevy. Zobrazuje téměř dvě století lidových tradic, proměn lidového kroje, řady přísloví, pořekadel a nápěvků v egerlandském nářečí až po heraldiku. „Náročná výzdoba si vyžádala mimořádně vysoké nároky na autorskou práci. „

Byla vytvářena způsobem spíše sochařským, nikoli postupy obvyklými pro výrobu kachlů,“ vysvětluje restaurátorka Sylva Antony Čekalová.

Velké plátno promítá skupině šimpanzů čego ve Dvoře Králové živě jejich šimpanzí „sousedy“ z Brna. Jedinečný projekt má lidoopům zpestřit dny, kdy kvůli nucené uzávěře nemohou pozorovat návštěvníky.
Zoologické zahrady v úzkých. Dvoru Králové hrozí, že přijde o zvířata

Restaurátory tak čekala nesnadná práce. Kamna se ukázala jako velká výzva už u samotného rozebírání. V 90. letech při jejich sestavování v Chebském hradu nepoužili vhodný materiál. „Pokud by byla ke stavbě použita kamnářská hlína, jak je to u kamen obvyklé, byla by jejich demontáž otázkou několika dnů,“ vysvětluje.

„Takto trvalo opatrné oddělování jednotlivých kachlů a rozebírání vnitřních vyzdívek bezmála půl roku. Dalších několik měsíců pak zabralo odstraňování cementové malty z vnitřních žeber kachlů,“ popisuje restaurátorka náročný postup.

Práce začaly v září 2019 a stále probíhají. Přestože se původně počítalo s tím, že skončí výrazně dříve, stav kamen to nedovolil. Kamna, která se od 40. let nacházela na různých nevhodných místech, měla řadu poškození. „Do kachlů prostoupily soli, které krystalizovaly a na několika místech tak došlo i k uvolnění glazury,“ dodává restaurátorka.

Časově náročný proces

Odsolení bylo časově náročným procesem, který trval až do letošního února. „Prováděl se pomocí opakovaných zábalů buničiny Arbocell a destilované vody. Přítomnost solí ve střepu byla průběžně měřena testovacími proužky pro semikvantitativní analýzu,“ popisuje Čekalová. Pak bylo nutné slepit všechny rozlomené kachle a vnitřní žebra. „Nyní pokračujeme ve vzorkování engob a glazur pro doplnění chybějících prvků v keramickém materiálu,“ doplňuje Čekalová.

Dvůr Gigant Záluží na Plzeňsku po roce 1989 vypadal na zbourání. Po restituci ale Ivan Korec z polorozpadlého hospodářství vytvořil místo sloužící nejen zemědělství, ale i kultuře a lákající turisty.
Místo kravínů rodinné domy, muzeum, koncerty. Oživují bývalé areály JZD

Mimo kvality přídavného materiálu se restaurátorský ateliér potýká s dalšími škodami, které na kamnech vznikly. „Celkem 49 hlaviček a zvířecích figurek bylo v minulosti odlomeno, zcizeno či ztraceno. vysvětluje Čekalová. Pokud je chce restaurátor nahradit, musí mít k dispozici předlohu. V případě kamen Williho Russe se je podařilo chebskému muzeu doložit.

„Máme k dispozici i několik dobových fotografií rozpracovaných kamen z dílny Williho Russe,“ doplňuje ředitelka chebského muzea Martina Kulová. Nově vymodelované části musí být jasně odlišitelné od originálu, zároveň ale musí korespondovat s barevnou reliéfní výzdobou.

Dominantní exponát 

„Jejich konečnou podobu a povrchovou úpravu budeme teprve schvalovat na příštím kontrolním dnu. Pak nás ještě čekají tvarové a barevné retuše kachlů,“ dodává Čekalová. Až práce v restaurátorském ateliéru skončí, přemístí se do muzea v Chebu, kde je znovu sestaví. „Budou tvořit dominantní exponát v národopisné části expozice, kterou v chebském muzeu chystáme,“ uzavírá ředitelka instituce Kulová.

Kamna, která vytvořil sochař a keramik Willibald Russ, vznikla během druhé světové války, ve čtyřicátých letech. Jako německý občan se nevyhnul autor v roce 1946 odsunu a jeho krásenská dílna včetně uměleckých děl byla zkonfiskována. V padesátých letech je vystavili na hradě Loket, nakonec zamířila ne do sálů hradu, ale do sklepení, kde zůstala téměř dvě desítky let. V roce 1982 byla kamna převedena do sbírek muzea v Chebu a v 90. letech byla postavena v kasematech chebského hradu. Kamna, jsou majetkem Karlovarského kraje.