"Projevy anticikanismu zesilují. Jsou v celé Evropě na dennodenním pořádku," řekl Růžička před přibližně stovkou účastníků. Politiky vyzval k tomu, aby tyto projevy odsuzovali stejně jako antisemitismus. "Doposud se tak neděje," dodal. Růžíčka připomněl také více než tři tisíce Romů povražděných nacisty v noci na 3. srpen 1944 při likvidaci takzvaného cikánského rodinného tábora v Osvětimi.

Podle zástupkyně ombudsmana Moniky Šimůnkové se Česko pořád potýká s vyloučenými lokalitami, kde žijí především Romové i se segregovanými školami. "Stále nejsem přesvědčená o tom, že se pro kvalitní vzdělávání romských dětí dělá dostatek," řekla.

Stát se podle Šimůnkové také stále nevyrovnal s případy nucené sterilizace prováděné v komunistickém Československu především u romských žen. Uvedla, že návrh zákona na jejich odškodnění je rok v Poslanecké sněmovně. "Velmi apeluji na to, aby ten zákon byl zařazen do prvního čtení co nejdříve," řekla ČTK.

Některé ženy už zemřely, aniž se jim dostalo spravedlnosti, řekla aktivistka a novinářka Gwendolyn Albert, která se sterilizacemi romských žen dlouhodobě zabývá. V Letech za to dnes převzala ocenění pozůstalých po obětech tábora Za lidskost.

Památník místo vepřína

Muzeum romské kultury, které areál v Letech spravuje od dubna 2018, připravuje demolici tamního vepřína a stavbu památníku obětem romského holokaustu. Místo už prozkoumali archeologové. "Máme už také vítěze architektonické soutěže na budoucí podobu památníku," řekla ČTK mluvčí muzea Alica Sigmund Heráková. Muzeum dokončuje podklady pro výběrové řízení na demoliční firmu. Bourání by podle mluvčí mělo začít na podzim. Nový památník by chtělo muzeum představit v roce 2023.

Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět set skončilo v Osvětimi. Vepřín tam vznikl za komunistického režimu v 70. letech minulého století. Předloni stát vepřín za 450 milionů korun odkoupil od společnosti Agpi, která tam tehdy měla 13.000 prasat.